Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Otevřít navigaci

Ateliér Průmyslový design

Státní závěrečné zkoušky

Informace ke Státním závěrečným zkouškám zde: https://fmk.utb.cz/student/statni-zaverecne-zkousky/pokyny-pro-diplomanty/

Termíny zde:  https://fmk.utb.cz/studium/studijni-oddeleni/harmonogram-akademickeho-roku/

Harmonogram SZZ 2022/23 – APD

Harmonogram SZZ – BAKALÁŘI –  ateliér Průmyslový design
DNE 07.06.2023  – BUDOVA SILO 2, Zlín
TECHNOLOGIE OBORU – NAUKA O MATERIÁLECH – kov, plasty
POŘADOVÉ ČÍSLOČASPŘÍPRAVA ODJMÉNOOS. ČÍSLO STUDENTA
18:007:45K20188
28:158:00K20190
38:308:15K20191
48:458:30K20559
59:008:45K20194
69:159:00K20195
79:309:15K20197
89:459:30K20198
910:009:45K20199
 VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ
OBHAJOBY
POŘADOVÉ ČÍSLOČASPŘÍPRAVA ODJMÉNO
110:1510:00K20188
210:4510:30K20190
311:1511:00K20191
411:4511:30K20559
OBĚD 12:15 – 13:00
513:0012:45K20194
613:3013:15K20195
714:0013:45K20197
814:3014:15K20198
915:0014:45K20199
16:00 VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ
Harmonogram SZZ – MAGISTŘI –  ateliér Průmyslový design
DNE 08.06.2023  – budova SILO 2, Zlín
DĚJINY OBORU, TECHNOLOGIE OBORU
POŘADOVÉ ČÍSLOČASPŘÍPRAVA ODJMÉNO
18:007:30K21309
28:308:00K21311
39:008:30K21314
49:309:00K21315
510:009:30K21317
610:3010:15K20078
710:4510:30K20076
811:0010:45K20077
911:1510:45K20073
OBĚD 11:30 -12:15
 VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ
OBHAJOBY
112:1512:00K21309
212:4512:30K21311
313:1513:00K21314
413:4513:30K21315
514:1514:00K21317
614:4514:30K20076
715:1515:00K20077
815:4515:30K20073
16:30 VYHLÁŠENÍ VÝSLEDKŮ

VŠICHNI STUDENTI BUDOU PŘÍTOMNI PO CELOU DOBU SZZ.

Témata kvalifikačních prací  2022/23

Design dopravního prostředku
Design nábytku a interiérových doplňků
Design interiérů a drobné architektury
Design výrobků určených pro stolování
Design svítidel
Design ručního nářadí
Design elektrických spotřebičů
Design výrobního zařízení
Design prvků městského mobiliáře
Design zahradního nábytku
Design zahradnických potřeb
Design sportovních potřeb
Design pro volnočasové aktivity
Design herních předmětů
Design předmětů pro osobní potřebu
Design výrobků určených pro školství
Design výrobků určených pro zdravotnictví
Design pro handicapované
Design šperků a módních doplňků
Design oděvních doplňků
Aplikace nových materiálů a technologií v průmyslovém designu
Design výrobků z polymerů a kompozitních materiálů
Ekodesign
Design pro ŠKODA AUTO a.s.

ateliér(PD pro průmyslový design)_typ práce(BP nebo DP)_rok odevzdání(2023)_jmeno_prijmeni

vzor:
PD_BP_2023_Novak_Jan

Složka bude obsahovat následující podsložky, ve kterých budou umístěny požadované podklady:
osobní_foto (bude obsahovat Vaši osobní fotografii)
projekt (bude obsahovat vizualizace, skici, rozměrový náčrt a další obrazovou dokumentaci)
text (bude obsahovat textový soubor TXT s požadovanými informacemi)

Každý soubor pojmenujte následovně:

ateliér(PD pro průmyslový design)_typ práce(BP nebo DP)_rok odevzdání(2023)_jmeno_prijmeni_typ podkladu(skica, foto, vizualizace apod.)_pořadové číslo(01, 02, 03…).formát(JPEG, TXT apod.)

vzor:
PD_BP_2023_Novak_Jan_skica_01.jpeg

Bakalářská práce v rozsahu 20 – 25 normostran (čistý text) + fotodokumentace
Diplomová práce v rozsahu 30 – 35 normostran (čistý text) + fotodokumentace

Na hřbetu tištěné vazby práce prosím nezapomínejte nechat vytisknout rok a jméno!!!

STRUKTURA ABSOLVENTSKÝCH PRACÍ

Ateliér Průmyslový design

Milí budoucí absolventi,

zde je aktuálně platná základní struktura závěrečných prací ateliéru Průmyslový design, kterou individuálně přizpůsobíte parametrům a tématu Vaší práce a osobně ji se mnou před odevzdáním zkonzultujete:

  1. Analýza
    – historický vývoj řešené produktové kategorie
    – celosvětová analýza řešené produktové kategorie, tzn. současných konkurenčních realizací
    – celosvětová analýza designérů a výrobců řešené produktové kategorie
    – celosvětová analýza výrobních technologií a materiálů souvisejících s řešenou produktovou kategorií
    – publikování vlastního realizovaného výzkumu zaměřeného na řešenou problematiku, který se stane předpokladem pro stanovení cílů práce a následně vhodného designérského řešení
    – forma výzkumu, např. dotazníkové šetření s optimálními parametry k získání co možná nejvyšší validity získaných dat
  2. Variantní designérské návrhy
    – dostatečný počet variantních návrhů (bc. práce – min. 15 ks kreseb, min. 15 ks renderů, mg. práce – min. 20 ks kreseb, min. 20 ks renderů), dokumentujících Vaše designérské myšlení a vývoj designérského návrhu
  3. Finální designérské řešení
    – dostatečný počet vizualizací (bc. práce – min. 15 ks renderů, případně min. 15 ks fotografií, mg. práce – min. 20 ks renderů, případně min. 20 ks fotografií) výsledného designérského řešení včetně detailů, barevných variant, poloh jednotlivých částí produktu v rámci jejich pohybového rozsahu apod.
  4. Ergonomická studie
    – antropometrická, případně komplexní ergonomická studie navrženého produktu či zařízení, zahrnující textovou část a grafické vyjádření předpokládaného percentilového rozsahu cílové uživatelské skupiny – populace v interakci s navrženým produktem či zařízením a jeho obsluhou
  5. Technická dokumentace
    – základní rozměrový náčrt navrženého produktu či zařízení
    – základní technické schéma navrženého produktu či zařízení, jeho jednotlivé díly a jejich popis
    – základní výrobní (technické, technologické a materiálové) parametry navrženého produktu či zařízení a jeho jednotlivých částí
  6. Fyzický model / prototyp / realizovaný výrobek
    – fyzická realizace finálního designérského řešení ve zvoleném měřítku (dle individuální dohody s vedoucím práce)
  7. Shrnutí přínosů práce
    – souhrn celého absolvovaného designérského procesu z hlediska metodiky designérské práce
    – přínosy navrženého designérského řešení z hlediska inovace, vizuálních parametrů, funkce, ergonomie, technického, technologického a materiálového řešení, sociálních, ekonomických, marketingových, ekologických, etických aspektů apod.
    – vlastní kritické zhodnocení dosaženého výsledku včetně jeho negativ i pozitiv

Okruhy otázek SZZ – bakalářské studium – atel. Průmyslový design – ak. rok 2022/23

 

Technologie oboru

a) Nauka o materiálech – kovy
b) Nauka o materiálech – plasty

1.
a) Fyzikální vlastnosti kovů (mechanické – tvrdost, pevnost, tuhost, houževnatost, tepelné, elektrické a jejich testování, …)
b) Jak lze rozdělit plasty z hlediska způsobu jejich zpracování?

2.
a) Co je to slitina? Třídy hliníku a jejich praktické využití.
b) Konstrukční plasty (vlastnosti, technologie zpracování, aplikace, …)

3.
a) Co je to legování? Jaké znáte legury?
b) Polyolefiny (vlastnosti, technologie zpracování, aplikace, …)

4.
a) Porovnejte základní metody tepelného zpracování ocelí (žíhání, kalení, popouštění, zušlechťování, …)
b) Vinylové polymery (vlastnosti, technologie zpracování, aplikace, …)

5.
a) Vyjmenujte třídy ocelí a uveď jejich praktické využití.
b) Reaktoplasty a elastomery – vlastnosti v porovnání s termoplasty, nejčastější způsoby zpracování a aplikace.

6.
a) Technologické operace pro výrobu dílců plošným tvářením (válcování, ohýbání, rovnání, tažení, stříhání, …)
b) Biopolymery a polymery v medicíně.

7.
a) Technologické operace pro výrobu dílců objemovým tvářením (kování, pěchování, protlačování ražení, …)
b) Kompozitní materiály.

8.
a) Neželezné kovy a jejich použití v praxi.
b) Porovnejte zpracovatelské technologie (vstřikování, vytlačování a lisování z hlediska požadavků na přesnost a tvarovou složitost výrobků, …)

9.
a) Uveďte a porovnejte technologie obrábění s definovanou geometrií (řezné materiály, soustružení, frézování, vrtání, vyvrtávání, hoblování, obrážení, protahování, …)
b) Obecné zásady pro navrhování tvaru vstřikovaných výrobků.

10.
a) Tahokov (výroba a praktické využití, třídy hliníku a jejich využití, …)
b) Sestavte výrobní linku a zvolte materiály vhodné pro výrobu vyfukovaných fólií.

11.
a) Metody spojování a tepelného dělení materiálu (nýtování, pájení, lepení, svařování). Technologie výroby sendvičového prvku, …)
b) Porovnejte technologie lisování a tvarování, zejména z hlediska požadavků na formu výchozího materiálu a tvar konečného produktu.

12.
a) Koroze kovů, povrchové úpravy kovů.
b) Jaké technologie a materiály jsou vhodné pro výrobu plastových obalových materiálů?

13.
a) Porovnejte technologie obrábění nástroji s nedefinovanou geometrií (broušení, honování, superfinišování, lapování, leštění, omílání, ruční obrábění, …)
b) Princip, aplikační možnosti a limity technologie vstřikování práškových materiálů (Powder Injection Moulding, …)

14.
a) Co to je sendvičový prvek? Jaké má využití v praxi, definuj průhyb a ohybová tuhost.
b) Speciální technologie (máčení, lití, radiační technologie, …)

15.
a) Slévárenská technologie (postup výroby odlitku, výroba modelu, jaderníky, šablony, výroba formy, odlévání, uvolňování odlitku z formy, čištění, technologie lití pod tlakem, odstředivé lití, …)
b) Recyklace plastů (porovnejte nejdůležitější způsoby recyklace se zřetelem na aplikační využití recyklátu, …)

Okruhy otázek SZZ – ateliér Průmyslový design –  magisterské studium –
akademický rok 2022/23 – stará akreditace – studijní program N8206


Dějiny oboru

1. Design – vymezení pojmu a jeho různé interpretace
Etymologie pojmu design, jeho rozdílné definice. Design a řemeslo, umělecké řemeslo, užité umění, volné umění – jejich vztahy a náčrt historického vývoje.

2. Zrod profese designera
Průmyslová revoluce. Srovnání profese tradičního řemeslníka a návrháře pro průmyslovou výrobu. Firma Thonet.

3. Modernizmus
Základná charakteristika modernizmu. Formování východisk od poloviny19.století, modernizmus v meziválečném období (Bauhaus, ruská a holandská avantgarda).

4. Alternativy moderny v první polovině 20. století
Český kubizmus, art deco, streamlining v USA. Jejich vztah k moderně, odlišné a příbuzné rysy.

5. Meziválečná moderna v designu v Čechách a na Moravě
Situace po vzniku Československa. Moderna vs. národní dekorativizmus. Funkcionalizmus v architektuře a designu. Zlínská architektura – F.L. Gahura, V. Karfík. Typový nábytek – J. Vaněk a UP závody, L. Žák a J. Halabala. L. Sutnar. Firma Tatra a H. Ledwinka.

6. Zdeněk Kovář a “Kovářova škola”
Impulzy sochaře V. Makovského. Vývoj designerské tvorby Z. Kováře. Z. Kovář jako pedagog, absolventi jeho atelieru.

7. Proměny modernizmu v druhé polovině 20. století
Stručná charakteristika jednotlivých proudů a jejich vztahu k odkazu „klasické“ moderny. Biomorfní moderna, HfG Ulm a „dobrý design“, skandinávská moderna, high-tech, minimalizmus designu 90. let

8. Postmodernizmus v designu.
Předchůdci a zdroje postmodernizmu. Teoretické práce Roberta Venturiho a Charlese Jenckse. Radikální design v Itálii, skupiny Alchimia a Memphis. Konvergence modernistických a postmodernistických principů na sklonku 20. století.

9. Design v Čechách a na Moravě po roce 1989
Základní změna politické a ekonomické situace a její vliv na postavení designu. Změny v institucionální základně a školství. Výrazné osobnosti nastupující designerské generace.

10. Etika designérské profese
Odpovědnost designéra vůči spoloečnosti: industrializace, konzumní společnost, koncepce „designu pro zisk“ a její kritika. Feministická kritika. Design pro minority. Akcent na ergonomické a ekologické parametry designérské tvorby, alternativní přístupy.

11. Současnost a budoucnost designu
Současná společenská situace a postavení designu v ní. Vliv nových technologií a materiálů na charakteristiku designérské profese. Prognózy dalšího vývoje, priority pro design.

Literatura
Kolesár, Z.: Kapitoly z dějin designu. Praha 2005.
Sparke, P.: Století designu. Praha 1999.
Pijoan, J.: Dějiny umění sv.10, 12. Praha 1984, 2002.
Kol.: Dějiny českého výtvarného umění 1890/1938 (IV/1, 2). Praha 1998.
Pelcl, J. a kol.: Český design 1995-2000. Praha 2001.
Kol.: Zdeněk Kovář a jeho žáci. Katalog NG Praha 1988.
Petránsky, Ľ.: Teória a metodológia designu. Technická univerzita Zvolen 1994.
Zdeněk Kovář a jeho žáci. Katalog Národní galerie Praha 1987.

Okruhy otázek SZZ – ateliér Průmyslový design –  magisterské studium –
akademický rok 2022/23 – nová akreditace – studijní program N0212A31000

 

a) Dějiny oboru
b) Současné tendence v umění, Současný světový design, Současný český design, Estetika
c) Technické aspekty průmyslového designu, Teorie a metodologie designu, Virtuální realita, Interpretace designérského díla

1.
a) Design (vymezení pojmu a jeho různé interpretace, etymologie pojmu design, jeho rozdílné definice, design a řemeslo, umělecké řemeslo, užité umění, volné umění – jejich vztahy a náčrt historického vývoje, …)
b) Základy sémiotiky (znaky, symboly): znak a jeho dvojdomost (označující a označované); typologie znaků: ikon, index, symbol (příklady); znakové systémy: přirozený jazyk a ostatní; symboly ostré a neostré, devět symbolických tematických oblastí (živly, kosmická tělesa, geometrické tvary, čísla, …)
c) Aerodynamika (aerodynamika a hydrodynamika, laminární a turbulentní proudění, zvlnění povrchu a jeho kontrola v počítačovém návrhu, vliv zlomů, drážek a štěrbin, nestacionární jevy, von Karmanovy víry, jejich rizika a potlačování, počítačové metody aerodynamických výpočtů, základy správného designerského návrhu s ohledem na aerodynamické vlastnosti, …)
2.
a) Zrod profese designéra (průmyslová revoluce, srovnání profese tradičního řemeslníka a návrháře pro průmyslovou výrobu, firma Thonet, …)
b) Proměny postavení umělce v dějinách: řemeslník, genius, šílenec, „svědomí lidstva“, sluha ideologie, vizionář.
c) Pevnost a pružnost (pevnost a tuhost tělesa, jejich odborné vymezení a vliv na tvorbu designéra, základní typy mechanického namáhání TAH, TLAK, STŘIH, základní typy mechanického namáhání OHYB, KRUT, ukázky výpočtových metod a základní pravidla pro návrh výrobků s ohledem na pevnostní charakteristiky, statické a dynamické zatěžování součástí, …)
3.
a) Modernismus (základní charakteristika modernismu, formování východisek od poloviny 19.století, modernismus v meziválečném období – Bauhaus, ruská a holandská avantgarda, …)
b) Základy strukturální estetiky (estetická funkce, norma a hodnota): estetická funkce jako vlastnost díla se schopností vyvolat emoce; estetická norma a její dobová podmíněnost, změna normy jako pohyb estetické struktury, horizont očekávání a zklamané očekávání; tři podoby estetické hodnoty: genetická, vývojová a aktuální.
c) Akustika (akustika, základní pojmy a jejich definice, decibel, oktáva, akustické spektrum, hudební akustika, zásady pro konstrukci reproduktorových souprav, stavební akustika, dozvuk místnosti, kročejový hluk, průzvučnost materiálů, …)
4.
a) Alternativy moderny v první polovině 20. století (český kubismus, art deco, streamlining v USA, jejich vztah k moderně, odlišné a příbuzné rysy, …)
b) Umění, instituce, trh („život“ uměleckého díla mezi soutěžemi, přehlídkami a trhem, role prestiže, ostentativní a demonstrativní konzum, investice do pozice etc., příklady umělecké činnosti, která tyto principy kritizuje nebo na ně nějakou formou ukazuje, Jeff Koons, Zanna Kadyrova, Banksy, Federico Diáz, Krištof Kintera, David Černý).
c) Základní konstrukční prvky a jejich technická dokumentace (základní konstrukční prvky a jejich využití v práci designéra, šrouby, matice, podložky, kolíky, pera, klíny, pružiny ozubené, řetězové a řemenové převody, těžiště tělesa, síla a moment síly ve vztahu k ergonomii návrhu, základy tvorby výrobní dokumentace, …)
5.
a) Meziválečná moderna v designu v Čechách a na Moravě (situace po vzniku Československa, moderna vs. národní dekorativismus, funkcionalismus v architektuře a designu, zlínská architektura – F. L. Gahura, V. Karfík, typový nábytek – J. Vaněk a UP závody, L. Žák a J. Halabala. L. Sutnar, firma Tatra a H. Ledwinka, …)
b) Statut uměleckého díla, jeho bezúčelovost a „neužitečnost“ v protikladu k praktickým funkcím umění tzv. „užitého“.
c) Termodynamika (základní pojmy a jednotky, kondukce, konvekce, radiace, možné zdroje tepla a jejich zohlednění při designérském návrhu, ukázky výpočetních metod termodynamických výpočtů, základy správného designérského návrhu s ohledem na termodynamické vlastnosti, …)
6.
a) Zdeněk Kovář a „Kovářova škola“ (impulzy sochaře V. Makovského, vývoj designérské tvorby Z. Kováře, Z. Kovář jako pedagog, absolventi jeho ateliéru, …)
b) Individuální vnímání uměleckého díla, potřeba sdílet zážitek, lhostejnost vs. pozitivní nebo negativní emoce (estetika vs. anestetika).
c) Kolorimetrie (světlo, vnímání světla a technický popis světelných zdrojů, spektrum světelného zdroje, barva, jas a sytost, jejich technické vymezení, metamerní barvy, teplota chromatičnosti, Color Rendering Index, základní jednotky, modely RGB, CMYK, HLS a vztahy mezi nimi, měření světla, hygienické normy a doporučení, LED technologie, parametry LED diod, práce s výkonovými LED diodami, chlazení LED diod, možnosti simulace světelných vyzařovacích charakteristik osvětlovacích zdrojů s LED diodami, tepelné vyzařování LED diod a jeho vliv na výkonnostní charakteristiky, limitní stavy LED diod, simulační výpočet osvětlení pomocí modelu s LED, …)
7.
a) Proměny modernismu v druhé polovině 20. století (stručná charakteristika jednotlivých proudů a jejich vztahu k odkazu „klasické“ moderny, biomorfní moderna, HfG Ulm a „dobrý design“, skandinávská moderna, high-tech, minimalismus designu 90. let, …)
b) Významné světové firmy spolupracující s designéry a charakteristika jejich produkce, vliv tradice a inovace (např. srov. IKEA, Knoll, Vitra; Apple – Jonathan Ive a Braun – Dieter Rams…)
c) Metodika designérské práce (jednotlivé etapy designérské práce, projektové zadání, brainstorming, produktová analýza, variantní studie, finální návrh, model, ergonomická studie, výrobní dokumentace, prototyp, realizace, …)
8.
a) Postmodernismus v designu (předchůdci a zdroje postmodernismu, teoretické práce Roberta Venturiho a Charlese Jenckse, radikální design v Itálii, skupiny Alchimia a Memphis, …)
b) Konvergence postmoderních a neomoderních tendencí od 90. let do současnosti (Philippe Starck, Ron Arad, Jasper Morrison, Marc Newson, Ronan a Erwan Bouroullecovi,…)
c) Virtuální realita (virtuální realita, rozšířená realita, smíšená realita, holografická projekce, metasvět, …)
9.
a) Design v Čechách a na Moravě po roce 1989 (základní změna politické a ekonomické situace a její vliv na postavení designu, změny v institucionální základně a školství, výrazné osobnosti nastupující designérské generace, …)
b) Od národních podniků k privatizaci a vzniku nových firem – tuzemští výrobci spolupracující s designéry a charakteristika jejich produkce, firmy spolupracující s designéry v různých oborech od designu nábytku po design skla. Prezentace designu v současnosti (nedávné minulosti) v tuzemském prostředí (Designblok, Bienále Brno (b. grafického designu), Zlin Design Week, …).
c) Pokročilé technologie (IOT – internet věcí, Industry 4.0, smart produkty, reverzní inženýrství, rapid prototyping, umělá inteligence, generativní nástroje, teoretický základ vytváření počítačem generovaných pohledů na základě 2D obrazového záznamu, …)
10.
a) Etika designérské profese (odpovědnost designéra vůči společnosti: industrializace, konzumní společnost, koncepce „designu pro zisk“ a její kritika, feministická kritika, design pro minority, design, který pomáhá, inkluzivní design, akcent na ergonomické a ekologické parametry designérské tvorby, alternativní přístupy, greenwashing, …)
b) Sociální obrat v umění (participativní princip v umění, arte util, aktivismus, politizace) např. Tania Bruguera, Francis Alÿs, Tereza Margolles, Hito Steyerl, Andreas Gajdošík, Kateřina Šedá, …)
c) Interpretace vybraného designérského díla (na základě jeho vizuálních a funkčních charakteristik, analýza designérských projektů zejména z hlediska jejich vizuálních znaků, funkčních aspektů, antropometrických a ergonomických parametrů, úvod k problematice produktových oblastí, analýza historických souvislostí vývoje společnosti, kulturní a geografické aspekty vývoje produktů, analýza vývoje výrobních technologií a materiálů, seznámení s metodami interpretace designérského díla, interpretace vizuálních znaků díla, definování funkčních aspektů díla, antropometrické parametry díla, ergonomické parametry díla, …)
11.
A: Současnost a budoucnost designu (současná společenská situace a postavení designu v ní, vliv nových technologií a materiálů na charakteristiku designérské profese, prognózy dalšího vývoje, priority pro design, …)
b) Současné umění jako mediátor aktualizovaných témat: identita a tělo, paměť, (e-)migrace, spiritualita, kánon a globalizace (např. Cindy Sherman, Orlan, Ming Wong, ad.; Larisa Sansour, Ai Wei Wei, Wangeshi Muttu, Zanele Muholi; Bill Viola, …)
c) Interpretace vlastního designérského díla (na základě jeho vizuálních a funkčních charakteristik,  analýza designérských projektů zejména z hlediska jejich cílové uživatelské skupiny, sociálně-společenského kontextu, použitých materiálů, výrobních technologií, environmentálního dopadu, historický exkurz do vývoje vybraných produktových oblastí, kontext doby vzniku designérského díla, vnímání vizuálních atributů díla v kontextu dobového vkusu, analýza cílové uživatelské skupiny, sociálně-společenský kontext, analýza použitých materiálů, analýza výrobních technologií, ekonomické aspekty díla, environmentální analýza, …)

Literatura

  • Kolesár, Z.: Kapitoly z dějin designu. Praha 2005.
  • Sparke, P.: Století designu. Praha 1999.
  • Pijoan, J.: Dějiny umění sv.10, 12. Praha 1984, 2002.
  • Kol.: Dějiny českého výtvarného umění 1890/1938 (IV/1, 2). Praha 1998.
  • Pelcl, J. a kol.: Český design 1995-2000. Praha 2001.
  • Kol.: Zdeněk Kovář a jeho žáci. Katalog NG Praha 1988.
  • Petránsky, Ľ.: Teória a metodológia designu. Technická univerzita Zvolen 1994.
  • Zdeněk Kovář a jeho žáci. Katalog Národní galerie Praha 1987.
  • Knobloch, I. – Vondráček, R. (edd.): Design v českých zemích. Praha 2016.

Fakulty a součásti

Zavřít