Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Otevřít navigaci

Kabinet teoretických studií

Státní závěrečné zkoušky

Okruhy otázek ke SZZ pro bakalářské studium ak. rok 2019/2020

Dějiny vizuální kultury

1. Od katakomb po otonskou renesanci (dědictví antiky)
– raně křesťanské, byzantské památky
– karolinská a otonská renesance, mezi Východem a Západem.

2. Románské umění v Evropě (vč. Čech a Moravy)
– nové architektonické úlohy, význam technologických inovací pro vznik gotické architektury
– románská knižní a nástěnná malba

3. Gotika v Evropě
– katedrální styl, mezinárodní gotika po 1380 (Parléřovská huť)
– tzv. pozdní gotika
– bratři van Eyckové
– česká gotická malba (Mistr Vyšebrodského oltáře, Mistr Theodorik a dvorský styl Karla IV.
– krásný sloh a umění doby Václava IV. (Mistr Třeboňského oltáře)

4. Evropská renesance (V Itálii a v Záalpí)
– italská malba protorenesance (Giotto, Masaccio, Uccello, Piero della Francesco…)
– renesanční architektura (Brunelleschi, Alberti, Palladio)
– renesanční malba (Botticelli, Fra Angelico, Raffael, Michelangelo, Leonardo da Vinci…)
– benátská škola (Giorgione, Bellini, Tizian, Tintoretto, Veronese)
– renesanční sochařství (Ghilberti, Donatello, Michelangelo)
– Renesance na území dnešních Čech a Moravy
– umění na dvoře Rudolfa II. (Bonifác Wolmut, Baldassare Maggi, Bartholomeus Spranger, Giuseppe Arcimboldo, Adrian de Vries)

5. Baroko v Evropě
– akademie, žánry, kabinetní malba a propaganda fide – katolické a protestantské země
– malířství – Caravaggio, Poussin, španělské manýristické a barokní malířství (El Greco, Vélazquez, Zurbarán, Murillo)
– od vedut k otevřené krajině (Canaletto, Guardi, Lorrain)
– barokní architektura v Itálii (Bernini, Borromini, Guarini) v habsburské monarchii (Hildebrant, Fischer z Erlachu), klasizující a dynamické baroko
– barokní výraz v soše (Bernini, Algardi)

6. Baroko v českých zemích
– architektura – Jean-Baptiste Mathey, Jan Blažej Santini a gotizující baroko, Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové
– malířství – italizující a severská škola: Karel Škréta a Michal Leopold Willmann, vrcholné baroko: Petr Brandl, Václav Vavřinec Reiner, Jan Kupecký
– sochařství – Ferdinand Maxmilián Brokoff, Matyáš Bernard Braun

7. Architektura 19. století (od klasicismu přes historismy ke sklo-ocelové konstrukci)
– Klasizující tendence, empír, klasicismus (archeologie, Pantheon, Ledoux, Boullée, berlínské projekty – K. F. Schinkel, mnichovské projekty – L. von Klenze, klasicismus v českých zemích)
– Anglo-čínská park a lázeňské projekty (park v Kew, Monceau v Paříži, zámecké parky v Kroměříži, Lednicko-Valtický areál) Mariánské lázně, Františkovy lázně)
– Novogotika v Anglii jako reakce na industrializaci (J. Ruskin, Arts and Crafts), ve Francii (Violette-Le-Duc), v Německu (dokončení katedrály v Kolíně n. R.), v českých zemích (Hrubá Skála, Lednice, Žleby, Sychrov, dokončování katedrály sv. Víta)
– Novorenesance a historismus (G. Semper), neorenesance kosmopolitním stylem střední Evropy (T. Hansen, J. Schulz, J. Zítek, česká „národní renesance“ I. Ullmann, A. Wiehl)
– Urbanismus (Haussmannova Paříž, vídeňská Ringstrasse, kolonialistický Washington a New York a Barcelona)
– Inženýrská architektura (sklo, železo, ocelové slitiny, konstrukce mostů-Forth Bridge, odhalení kovové konstrukce v architektuře), J. Paxton, G. Eiffel, mrakodrap a chicagská škola

8. Malířství a sochařství 19. století (od klasicismu k moderně)
– klasicismus a empír (vliv Velké francouzské revoluce, kult Napoleona, osvícenství – J. L. David, D. Ingres)
– romantismus a jeho východiska v literatuře (Francie: E. Delacroix, T. Géricault; Německo: C. D. Friedrich – krajina jako chrám, romantický hrdina; Anglie: hnutí Preraffaelitů, angličtí krajináři, Španělsko: F. Goya)
– 1839 vyhlášení vynálezu fotografie a jeho dopad na malířství
– realismus (G. Courbet)
– Barbizonská škola
– impresionismus a postimpresionismus (E. Manet, C. Monet, A. Renoir, E. Degas, A. Sisley, C. Pissaro, P. Gaugin, V. Van Gogh, P. Cézanne, H. T. Lautrec, H. Rousseau)
– symbolismus a secese (skupina Nabis, A. Böcklin, A. Mucha; Vídeň: G. Klimt…)
– osobnosti sochařství (A. Bourdelle, A. Rodin, C. Meunier)

9. Architektura 1. poloviny 20. století ve světě
– moderna, architektura a půmysl, nové materiály a budování prostoru architektury, Werkbund (Loos, Wright, Behrens, Perret)
– centra avantgardy – Bauhaus, ruský konstruktivismus, De Stijl, purismus, funkcionalismus (Gropius, Mies van der Rohe, Le Corbusier)
– alternativy moderny – art deco
– organická architektura (Scharoun)

10. Architektura 1. poloviny 20. století v českých zemích a v Československu
– počátky moderny (Kotěra)
– od českého kubismu a rondokubismu až po funkcionalismus (Chochol, Janák, Gočár, Fuchs)
– meziválečné Brno
– Zlín a baťovská architektura

11. Malířství, sochařství, (audio-)vizuální tvorba 1. poloviny 20. století (v Evropě a v USA)
Předválečné avantgardní směry a jejich obecná charakteristika (skupiny, manifesty, víra v umělecký pokrok) – porovnání s předchozími uměleckými styly.
– fauvismus (H. Matisse), expresionismus (E. Schiele, E. Munch), kubismus (G. Braque, P. Picasso), futurismus (U. Boccioni), abstrakce (P. Klee, F. Kupka, V. Kandinskij, P. Mondrian), suprematismus (K. Malevič), dadaismus (T. Tzara, M. Ernst), konstruktivismus (N. Gabo)
– nástup fašismu v Evropě – jeho reflexe v umění a dopad na ohniska umělecké tvorby
– meziválečné umění: metafyzická malba (G. De Chirico), surrealismus (S. Dalí, J. Miró, P. Delvaux, M. Ray), nová věcnost ve fotografii (K. Blossfeldt, A. R. Patzsch, A. Sander)
– Marcel Duchamp a fenomén ready-made
– osobnosti sochařství (C. Brancusi, A. Maillol, A. Giacometti, N. Gabo, H. Arp, A. Calder)

12. Malířství, sochařství, (audio-)vizuální tvorba 1. poloviny 20. století v českých zemích a v Československu Předválečné avantgardní směry a jejich obecná charakteristika (skupiny, manifesty, víra v umělecký pokrok) – porovnání s předchozími uměleckými styly.
– symbolismus: J. Váchal, F. Kobliha; expresionismus – E. Filla, B. Kubišta, A. Procházka; kubismus – O. Gutfreund; abstraktní tendence – F. Kupka; skupina Tvrdošíjní – J. Čapek, V. Špála, R. Kremlička, J. Zrzavý,
– meziválečné umění:
• skupina Devětsil a poetismus – (K. Teige, F. Muzika, A. Hoffmeister, J. Štyrský, Toyen)
• skupina RA – (V. Zykmund, Z. Istler, B. Tikal)
• avantgarda ve fotografii a filmu– (J. Rössler, J. Funke, J. Štyrský, A. Hackenschmidt / Hammid)
– skupina 42 – (J. Chalupecký, J. Kolář, K. Lhoták, F. Hudeček, B. Matal)

13. Architektura 2. poloviny 20. století ve světě
Pozdní modernismus a jeho alternativy.
– rozdílný vývoj před a za železnou oponou
– evropská avantgarda v USA (Mies)
– brutalismus (Le Corbusier, Smithsonovi, Stirling)
– urbanistické projekty (Niemeyer)
– utopické projekty (Archigram)
– high-tech
– postmoderna
– dekonstruktivismus (Gehry, Hadid, Liebeskind)
– návrat minimalismu (Herzog a De Meuron, Zumthor)

14. Architektura 2. poloviny 20. století v Československu do dnešních dnů
Socialistický realismus, pozdní modernismus a jeho alternativy (Fragner).
– EXPO 58 a bruselský styl
– SIAL
– brutalismus a postmoderna (Machoninovi, Prager)
– vývoj po r. 1989 – zahraniční architekti (Gehry), čs. emigranti (Kaplický)

15. Světová vizuální tvorba / produkce ve 2. pol. 20. století do současnosti
Společenská kulturní situace v Evropě a v USA po 2. světové válce, vznik nových směrů.
– pop-art (A. Warhol, R. Rauschenberg, D. Hockney), abstraktní expresionismus (J. Pollock, M. Rothko), minimalismus (S. LeWitt, D. Judd, R. Serra), fotografie (D. Arbus, R. Mapplethorpe, G. Crewdson), konceptuální umění (J. Kossuth), nový realismus (Christo, Arman, D. Spoerri, César), art brut (Jean Dubuffet), osobní mytologie (J. Beyus), land art (R. Smithon, A. Goldsworthy, J. Turrel), videoart, (N. June Park, Vito Aconcci, Bill Viola), akční umění (Fluxus, Y. Klein, H. Nitsch), postmodernismus (C. Sherman, J. Koons, Gilbert & George, Orlan, Barbara Kruger)

16. Vizuální tvorba / produkce v ČR v období 1948-1989
– rozdělení západního a východního bloku a jeho dopad na kulturu v Československu
– socialistický realismus (pomníky, propagační malba a grafika)
– neoficiální alternativa (Boudník, Medek, samizdat)
– politické uvolňování v kultuře a Expo 58 v Bruselu, Laterna Magica
– stručné porovnání tendencí v západním a východním bloku: abstrakce, informel, návrat konstruktivismu (skupina Křižovatka, nová citlivost), Šmidrové, nová figurace (Načeradský, Sopko, Kurt Gebauer, Šimotová)
– akční a konceptuální umění (Z. Ságlová, M. Knížák, Jiří Kovanda, M. Jetelová)

17. Vizuální tvorba / produkce v ČR po roce 1989 až do dnešních dnů (vč. reflexe navštívené výstavy současného umění)
– rok 1989, otevření hranic a vliv na výtvarné umění
– instituce: Tranzit Display, Futura, Karlínské bienále, Meet Factory, Flash Art, Divus, Umělec, Cena Jindřicha Chalupeckého, DOX
– 90. léta: Jiří David, Tomáš Císařovský, Milena Dopitová, Makéta Othová, David Černý, Kateřina Vincourová, Jakub Špaňhel
– 0. léta: Kateřina Šedá, Krištof Kintera, Zbyňek Baladrán, Jan Mančuška, Marek Zet, Barbora Klímová, Dominik Lang, Jiří Thýn
– 10. léta: Kateřina Olivová, Pavel Sterec, Richard Loskot, Václav Magid, Marek Ther, Jiří Skála, Jakub Hošek
– fotografie: Jindřich Štreit, Ivan Pinkava, Veronika Bromová

POJMY, PROBLÉMY, TÉMATA současného umění
– ready made, objet trouvé, autorská kniha, zin, instalace, videoinstalace, environment, performance, happening, umění ve veřejném postoru, participativní a procesuální umění
– zpochybnění autorství, ztráta originality a aury uměleckého díla, apropriace, žánrový synkretismus
– vliv digitalizace, internetu a sociálních sítí na umění
– politicky a sociálně angažované umění, ekologie a antropocén, diaspora, centrum vs. periferie, feminismus a obrazy tělesnosti, umění genderu a menšin, problém identity, osobní mytologie, analýza média, osobní a kolektivní paměť, archiv, transcendence v umění, znovu-formulování pojmu krása, vernakulární a trashová fotografie, DIY, kýč

Odpověď na vylosovanou otázku by měla mít dvě části:
a) Charakteristika jednoho konkrétního díla/tvorby umělce/skupiny…, které si z vybrané otázky student zvolí sám a na něm vysvětlí charakteristiky a kontexty příslušného období.
b) Časové vymezení a přehled (mentální mapa) příslušné problematiky dle doporučené osnovy.

Fakulty a součásti

Zavřít