Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Otevřít navigaci

Kabinet teoretických studií

Státní závěrečné zkoušky

Okruhy otázek ke SZZ pro bakalářské studium ak. rok 2021/2022

Dějiny vizuální kultury

1. Od katakomb po otonskou renesanci (dědictví antiky), umění raného středověku, románské umění v Evropě (vč. území Čech a Moravy)
– raně křesťanské, byzantské památky (architektura, mozaiky, ikony)
– karolinská a otonská renesance
– inzulární umění (Book of Kells)
– architektonické úlohy v románské architektuře (sakrální: rotundy, kostely, baziliky, katedrály, kláštery; světské: hrady, opevněná sídla, měšťanské domy)
– románské památky ve Francii, Německu, Českých zemích
– význam technologických inovací pro vznik gotické architektury
– románská knižní a nástěnná malba, sochařství, umělecké řemeslo (relikviáře)
– pozdně románská architektura a tzv. přechodný styl

Literatura:
Jean Lassus, Raně křesťanské a byzantské umění, Praha 1971.
Rolf Toman (ed.), Románské umění. Architektura – sochařství – malířství, Praha 2006.
Rolf Toman (ed.), Románské umění: Architektura – sochařství – malířství, Praha 2006.
Anežka Merhautová – Dušan Třeštík, Románské umění v Čechách a na Moravě, Praha 1984.
Rudolf Chadraba – Josef Krása (edd.), Dějiny českého výtvarného umění. Od počátku do
konce středověku, I/1–2, Praha 1984.
Wilfried Koch, Evropská architektura. Encyklopedie evropské architektury od antiky po
současnost, Praha 1998.

2. Gotika
– charakteristické rysy gotické architektury a její vývoj, katedrální styl, mezinárodní gotika po 1380 (Parléřovská huť), tzv. pozdní gotika
– architektonické úlohy v gotické architektuře (sakrální: kostely, katedrály, kláštery; světské: hrady, opevněná sídla, měšťanské domy)
– odlišnosti gotického stylu – Francie, německé země, Anglie, České země
– cisterciácká gotika
– charakter gotické malby (techniky a technologie: desková malba, nástěnná malba, iluminované rukopisy, sklomalba)
– bratři van Eyckové
– česká gotická malba (Mistr Vyšebrodského oltáře, Mistr Theodorik a dvorský styl Karla IV.)
– krásný sloh a umění doby Václava IV. (Mistr Třeboňského oltáře)
– sochařství v období gotiky – charakteristické rysy; sochařské úlohy: oltáře, madona vs. pieta, portály…

Literatura:
Rolf Toman (ed.), Gotika: Architektura – sochařství – malířství, Praha 2005.
Jiří Kuthan, Česká architektura v době posledních Přemyslovců, Praha 1994
Rudolf Chadraba – Josef Krása (edd.), Dějiny českého výtvarného umění. Od počátku do
konce středověku, I/1–2, Praha 1984.
Jiří Fajt (ed.), Karel IV. císař z Boží milosti. Kultura a umění za vlády Lucemburků 1310–1437, Praha 2006.
Wilfried Koch, Evropská architektura. Encyklopedie evropské architektury od antiky po
současnost, Praha 1998.
Sculpture. From Antiquity to the Present Day, Taschen 2015

3. Evropská renesance (Itálie a Záalpí)
– Itálie:
– centra renesančního hnutí v Itálii a jejich rozdílné přístupy
– základní periodizace
– renesanční architektura (F. Brunelleschi, D. Bramante, L. B. Alberti, A. Palladio)
– městské paláce, vily, zámky, sakrální architektura
– renesanční malba (P. della Francesca, S. Botticelli, Fra Angelico, Raffaello, Michelangelo, L. da Vinci…)
– benátská škola (Giorgione, Bellini, Tizian, Tintoretto, Veronese)
– renesanční sochařství (L. Ghiberti, Donatello, Michelangelo), rozdíly proti předchozímu období, Záalpská renesance:
– 2. pol. 15. století – konec 16. století
– Albrecht Dürrer, M. Grünewald, Brueghelové, H. Holbein, H. Bosch
– pozdní renesance a manýrismus

Literatura:
Rolf Toman (ed.), Umění italské renesance, Praha 2000.
František Nesejt, Italská renesance, Hradec Králové 1995.
Wilfried Koch, Evropská architektura. Encyklopedie evropské architektury od antiky po
současnost, Praha 1998.
Sculpture. From Antiquity to the Present Day, Taschen 2015

4. Baroko v Evropě
– Tridentský koncil, protireformace a propaganda fide – katolické a protestantské země, úloha jezuitského řádu, třicetiletá válka (1618-1648)
– barokní architektura:
– v Itálii (G. L. Bernini, F. Borromini, G. Guarini)
– v habsburské monarchii (L. Hildebrandt, J. Fischer z Erlachu)
– klasizující a dynamické baroko
– francouzské klasizující baroko a „král slunce“ Ludvík XIV., Versailles, zahradní architektura
– malířství – ICaravaggio, N. Poussin, El Greco, D. Vélazquez, F. Zurbarán
– vlámské a nizozemské barokní malířství – Rubens vs. Rembrandt
– barokní iluzionistická malba (A. Pozzo)
– sochařství (G. L. Bernini)
– pozdní baroko a rokoko

Literatura:
František Nesejt, Evropské barokní umění, Hradec Králové 1998
Wilfried Koch, Evropská architektura. Encyklopedie evropské architektury od antiky po
současnost, Praha 1998.
Sculpture. From Antiquity to the Present Day, Taschen 2015

5. Renesance, manýrismus a baroko v Českých zemích
– Renesance na území dnešních Čech a Moravy:
– umění na dvoře Rudolfa II. – B. Wolmut, B. Maggi, B. Spranger, G. Arcimboldo, A. de Vriespozdní renesance a manýrismus
– reformace a protireformace, třicetiletá válka (1618-1648), úloha jezuitského řádu
– barokní architektura:
– J.-B. Mathey, Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové
– J. B. Santini-Aichel a gotizující baroko
– vliv barokní architektury na českou krajinu
– městské paláce, zámky, kostely, kaple a poutní místa; barokní pevnosti a pevnostní města (Terezín, Josefov, Leopoldov, Hradec Králové, Olomouc,…)
– malířství – italizující a severská škola: K. Škréta a M. L. Willmann, vrcholné baroko: P. Brandl, V. V. Reiner, J. Kupecký; rytec V. Hollar
– sochařství – F. M. Brokoff, M. B. Braun; morové a mariánské sloupy

Literatura:
Jiří Dvorský – Eliška Fučíková (edd.), Dějiny českého výtvarného umění. Od počátků
renesance do závěru baroka II/1–2, Praha 1989.
Eliška Fučíková (ed.), Rudolf II. a Praha. Císařský dvůr a rezidenční město jako kulturní a
duchovní centrum střední Evropy, Praha – London – Milano 1997.
František Nesejt, České barokní umění, Hradec Králové 2000
Mojmír Horyna, Architektura baroka v Čechách, in: Vít Vlnas (ed.), Sláva barokní Čechie: Stati o umění, kultuře a společnosti 17. a 18. století, Praha 2001.

6. Architektura 19. století (klasicismus, historismy, inženýrská architektura, secese)
– klasizující tendence, empír, klasicismus:
– archeologie, Pantheon; C. Ledoux, E.-L. Boullée a francouzská revoluční architektura; berlínské projekty – K. F. Schinkel, mnichovské projekty – L. von Klenze, klasicismus v českých zemích)
– anglický park a lázeňské projekty:
– park Kew Gardens, zámecké parky v Kroměříži, Lednicko-Valtický areál, Mariánské lázně, Františkovy lázně
– neostyly:
– neogotika v Anglii jako reakce na industrializaci (J. Ruskin, Arts and Crafts), ve Francii (Violette-Le-Duc), v Německu (dokončení katedrály v Kolíně n. R.), v českých zemích (Hrubá Skála, Lednice, Sychrov, dokončování katedrály sv. Víta)
– neorenesance a historismus (G. Semper), neorenesance kosmopolitním stylem střední Evropy (T. Hansen, J. Schulz, J. Zítek, česká „národní renesance“, Národní muzeum a Národní divadlo v Praze)
– urbanismus a modernizace měst (Haussmannova Paříž, vídeňská Ringstrasse – asanace hradeb a vznik okružních tříd s novými typy staveb)
– neobaroko
– inženýrská architektura – vliv techniky a nových technologií (sklo, železo, ocelové slitiny, konstrukce mostů-Forth Bridge, odhalení kovové konstrukce v architektuře), J. Paxton, G. Eiffel; L. Sullivan – mrakodrap a chicagská škola; rozvoj vlakové dopravy a vznik nádraží
– secesní architektura závěru 19. století

Literatura:
Taťána Petrasová – Helena Lorenzová (edd.), Dějiny českého výtvarného umění III/1–2, 1780–1890, Praha 2001.

7. Malířství a sochařství 19. století (od klasicismu k moderně)
– klasicismus a empír (vliv Velké francouzské revoluce, kult Napoleona, osvícenství – J. L. David, D. Ingres)
– neoklasicismus a vliv Akademie v Českých zemích; česká krajinomalba (J. Navrátil, A. Kosárek); malířská rodina Mánesů (A. Mánes, J. Mánes, Q. Mánes)
– Romantismus jako reakce na důsledky industrializace a racionalismu (Francie: E. Delacroix, T. Géricault; Německo: C. D. Friedrich – krajina jako chrám, romantický hrdina; Anglie: hnutí Preraffaelitů, angličtí krajináři; Španělsko: F. Goya)
– 1839 vyhlášení vynálezu fotografie a jeho dopad na malířství
– realismus (G. Courbet)
– Barbizonská škola
– impresionismus a postimpresionismus (E. Manet, C. Monet, A. Renoir, E. Degas, A. Sisley, C. Pissaro, P. Gaugin, V. Van Gogh, P. Cézanne, H. T. Lautrec, H. Rousseau; A. Slavíček, A. Hudeček)
– symbolismus a secese (skupina Nabis, A. Böcklin, A. Mucha; Vídeň: G. Klimt…)
– osobnosti sochařství (A. Bourdelle, A. Rodin, C. Meunier)
– generace Národního divadla (M. Aleš, V. Hynais, J. Mařák, V. Brožík, B. Schnirch)
– osobnosti českého sochařství 19. století (J. V. Myslbek, J. Mařatka)
– centra secesního hnutí: Francie – Art nouveau, Německo – Jugendstil, vídeňská Secession, Ch. R. Mackintosh a skotská secese, česká secese
– secesní Gesamtkunstwerk

Literatura:
Taťána Petrasová – Helena Lorenzová (edd.), Dějiny českého výtvarného umění III/1–2, 1780–1890, Praha 2001.
Vojtěch Lahoda – Mahulena Nešlehová – Marie Platovská – Rostislav Švácha – Lenka Bydžovská (edd.), Dějiny českého výtvarného umění IV/1–2, 1890–1938, Praha 1998.
Sculpture. From Antiquity to the Present Day, Taschen 2015.

8. Architektura 1. poloviny 20. století
– moderna, architektura a průmysl, nové materiály a budování prostoru architektury, německý Werkbund (A. Loos, P. Behrens, A. Perret, F. L. Wright)
– evropská centra avantgardy – Bauhaus, ruský konstruktivismus, nizozemský De Stijl, purismus, funkcionalismus (W. Gropius, L. Mies van der Rohe, Le Corbusier)
– alternativy moderny – art deco, expresionismus (E. Mendelsohn)
– organická architektura (H. Scharoun)
– počátky moderny v Českých zemích (J. Kotěra)
– od českého kubismu a rondokubismu až po konstruktivismus a funkcionalismus (J. Chochol, P. Janák, J. Gočár, J. Kroha, B. Fuchs)
– meziválečné Brno, Výstava soudobé kultury v Československu 1928, kolonie Nový dům
– Zlín a baťovská architektura (F. L. Gahura, V. Karfík)
– nové úlohy v čs. architektuře (např. lázně, sokolovny, hotely, sakrální architektura, krematoria)

Literatura:
Vojtěch Lahoda – Mahulena Nešlehová – Marie Platovská – Rostislav Švácha – Lenka Bydžovská (edd.), Dějiny českého výtvarného umění IV/1–2, 1890–1938, Praha 1998.
Rostislav Švácha, Od moderny k funkcionalismu, Praha 1995

9. Malířství, sochařství, (audio-)vizuální tvorba 1. poloviny 20. století (v Evropě a v USA)
předválečné avantgardní směry a jejich obecná charakteristika (skupiny, manifesty) – porovnání s předchozími uměleckými styly
– fauvismus (H. Matisse)
– expresionismus (vliv E. Muncha, E. Schiele, Die Brücke a Almanach Der Blaue Reiter )
– francouzský kubismus (G. Braque, P. Picasso)
– italský futurismus (U. Boccioni)
– cesty k abstrakci (P. Klee, F. Kupka, V. Kandinskij, P. Mondrian)
– konstruktivismus (V. Tatlin)
– suprematismus (K. Malevič)
– dadaismus (M. Duchamp, T. Tzara, M. Ernst, K. Schwitters), konstruktivismus (N. Gabo, El Lisickij)
– nástup fašismu v Evropě – jeho reflexe v umění a dopad na ohniska umělecké tvorby
– meziválečné umění:
– metafyzická malba (G. De Chirico)
– surrealismus (M. Ernst, S. Dalí, J. Miró, R. Magritte, M. Ray)
– nová věcnost ve fotografii (K. Blossfeldt, A. R. Patzsch, A. Sander)
– Marcel Duchamp a fenomén ready-made
– osobnosti sochařství (C. Brancusi, A. Maillol, A. Giacometti, N. Gabo, H. Arp, A. Calder)

Literatura:
Amy Dempseyová: Umělecké styly, školy a hnutí, London 2002

10. Malířství, sochařství, (audio-)vizuální tvorba 1. poloviny 20. století v českých zemích a v Československu
předválečné avantgardní směry a jejich obecná charakteristika (skupiny, manifesty, víra v umělecký pokrok) – porovnání s předchozími uměleckými styly:
– symbolismus (J. Váchal, F. Kobliha, J. Preisler, F. Bílek, J. Štursa)
– expresionismus (E. Filla, B. Kubišta, A. Procházka)
– kubismus (O. Gutfreund)
– abstraktní tendence (F. Kupka)
– Skupina výtvarných umělců (1911), skupina Tvrdošíjní (J. Čapek, V. Špála, R. Kremlička, J. Zrzavý)
– meziválečné umění:
skupina Devětsil a poetismus – (K. Teige, F. Muzika, A. Hoffmeister, J. Štyrský, Toyen – artificialismus)
skupina RA – (V. Zykmund, Z. Istler, B. Tikal)
avantgarda ve fotografii a filmu – (J. Rössler, J. Funke, J. Štyrský, A. Hackenschmidt / Hammid)
– skupina 42 – (J. Chalupecký, J. Kolář, K. Lhoták, F. Hudeček, B. Matal)
– české sochařství 20. a 30. let – abstraktní tendence a surrealismus (B. Stefan, H. Wichterlová, V. Makovský), světelná plastika (Z. Pešánek)

Literatura:
Vojtěch Lahoda – Mahulena Nešlehová – Marie Platovská – Rostislav Švácha – Lenka Bydžovská (edd.), Dějiny českého výtvarného umění IV/1–2, 1890–1938, Praha 1998.
Rostislav Švácha – Marie Platovská (edd.), Dějiny českého výtvarného umění V, 1939–1958,
Praha 2005.
Hana Rousová: Abstrakce, Praha 2015

11. Architektura 2. poloviny 20. století
pozdní modernismus a jeho alternativy
– rozdílný vývoj před a za železnou oponou
– evropská avantgarda v USA (L. Mies van der Rohe)
– brutalismus (Le Corbusier, A. a P. Smithsonovi, J. Stirling, O. Niemeyer, L. Kahn)
– urbanistické projekty (L. Costa – Brasília)
– utopické projekty (Archigram)
– high-tech (R. Piano, R. Rogers, N. Foster, E. Jiřičná)
– postmoderna (Ch. Jencks, R. Venturi, Ch. Moore)
– dekonstruktivismus (F. Gehry, Z. Hadid, D. Liebeskind)
– návrat minimalismu (Herzog a De Meuron, P. Zumthor)
– vývoj v Československu po 2. světové válce:
– pozdní modernismus a jeho alternativy (J. Fragner)
– kolektivní dům ve Zlíně/Gottwaldově a v Litvínově (J. Voženílek, V. Hilský a E. Linhart)
– 50. léta a socialistický realismus, výstavba sídlišť, kulturních domů,…
– EXPO 58 a bruselský styl, architektura 60. let
– fenomén SIAL
– brutalismus a postmoderna (V. a V. Machoninovi, K. Prager, J. a A. Šrámkovi, R. Žertová; obchodní domy Prior, hotely, ambasády,…)
– vývoj po r. 1989 – zahraniční architekti (F. Gehry, J. Nouvel), čs. emigranti (J. Kaplický, E. Jiřičná)
– nové tendence v české architektuře (Josef Pleskot, Zdeněk Fránek, Stanislav Fiala, Martin Rajniš, Projektil architekti), diskuze a popularizace (ERA21, Galerie Jaroslava Frágnera, festival Den architektury, etc.)

Literatura:
Rostislav Švácha – Marie Platovská (edd.), Dějiny českého výtvarného umění VI /1–2, 1958–2000, Praha 2007.
Oldřich Ševčík – Ondřej Beneš, Architektura 60. let: „Zlatá šedesátá léta“ v české architektuře 20. století, Praha 2008

12. Světová vizuální tvorba / produkce ve 2. pol. 20. století do současnosti
společenská kulturní situace v Evropě a v USA po 2. světové válce, vznik nových směrů:
– pop-art (A. Warhol, R. Rauschenberg, D. Hockney)
– abstraktní expresionismus (J. Pollock, M. Rothko)
– op art (V. Vasarely, B. Riley)
– minimalismus (S. LeWitt, D. Judd, R. Serra)
– fotografie (D. Arbus, R. Mapplethorpe, G. Crewdson)
– konceptuální umění (J. Kossuth)
– nový realismus (Christo, Arman, D. Spoerri, César)
– art brut (Jean Dubuffet)
– osobní mytologie (J. Beyus)
– land art (R. Smithson, A. Goldsworthy, J. Turrel)
– videoart (N. June Paik, V. Aconcci)
– akční umění (Fluxus, Y. Klein, H. Nitsch)
– performance a body art (M. Abramović a Ulay)
– postmodernismus (C. Sherman, J. Koons, Gilbert & George, Orlan, Barbara Kruger)

Literatura:
Amy Dempseyová: Umělecké styly, školy a hnutí, London 2002
Michael Třeštík: Umění vnímat umění, Praha 2016
John Berger: Způsoby vidění, Praha 2016
Mark Tribe: New Media Art, Taschen 2006
Ingo F. Walther (ed.), Umění 20. století I (Malířství) – II (Skulptury a objekty, Nová média, Fotografie), Praha 2004.
Edward Lucie-Smith, Art Today: Současné světové umění, Praha 1996.
Ladislav KESNER (ed.), Vizuální teorie: současné angloamerické myšlení o výtvarných dílech, Jinočany: H&H, 2005.¨

13. Vizuální tvorba / produkce v ČR v období 1948-1989
– rozdělení západního a východního bloku a jeho dopad na kulturu v Československu
– 50. léta a socialistický realismus (pomníky, propagační malba a grafika, J. Čumpelík, O. Švec)
– neoficiální alternativa (V. Boudník, M. Medek, samizdat)
– 2. pol. 50. let politické uvolňování v kultuře a Expo 58 v Bruselu, Laterna magika
– fenomén 60. let
– stručné porovnání tendencí v západním a východním bloku: abstrakce, informel, návrat konstruktivismu (skupina Křižovatka, nová citlivost, Z. Sýkora, K. Malich, H. Demartini, M. Dobeš), Šmidrové (K. Nepraš, A. Veselý, J. Koblasa), nová figurace (J. Načeradský, J. Sopko, K. Gebauer, A. Šimotová)
– experimentální a vizuální poezie (J. Kolář, B. Kolářová)
– akční a konceptuální umění (Z. Ságlová, M. Knížák, J. Kovanda, M. Jetelová)
– 70. léta, normalizace a fenomén underground
– čeští sklářští výtvarníci (S. Libenský, J. Brychtová, V. Kopecký, V. Cigler)
– vznik nových skupin: Tvrdohlaví (J. David, M. Gabriel, P. Nikl, F. Skála, J. Róna,…)

Literatura:
Rostislav Švácha – Marie Platovská (edd.), Dějiny českého výtvarného umění VI /1–2, 1958–2000, Praha 2007.
Michael Třeštík: Umění vnímat umění, Praha 2016
John Berger: Způsoby vidění, Praha 2016
Hana Rousová: Abstrakce, Praha 2015 (do roku 1950)
Pavlína Morganová: Akční umění, Praha 2010
Iva Knobloch, Radim Vondráček: Design v českých zemích 1900-2000, Praha 2016.

14. Vizuální tvorba / produkce v ČR po roce 1989 až do dnešních dnů (vč. reflexe navštívené výstavy současného umění)
– rok 1989, otevření hranic a vliv na výtvarné umění
– instituce: Tranzit Display, Futura, Meet Factory, DOX, 4+4 dny v pohybu, Kukačka, Flash Art, Umělec, Artalk, Artmap, Cena Jindřicha Chalupeckého
– 90. léta: J. David, T. Císařovský, M. Dopitová, M. Othová, D. Černý, J. Špaňhel
– 0. léta: K. Šedá, K. Kintera, Z. Baladrán, J. Mančuška, M. Zet, B. Klímová, D. Lang, J. Thýn, skupina Ztohoven, P. Hábl
– 10. léta: K. Olivová, P. Sterec, R. Loskot, V. Magid, M. Ther, J. Skála, J. Hošek, Jiří Žák
– fotografie: Jindřich Štreit, Ivan Pinkava, Veronika Bromová
– současná slovenská výtvarná scéna

Literatura:
Rostislav Švácha – Marie Platovská (edd.), Dějiny českého výtvarného umění VI /1–2, 1958–2000, Praha 2007.
Michael Třeštík: Umění vnímat umění, Praha 2016.
John Berger: Způsoby vidění, Praha 2016.
Iva Knobloch, Radim Vondráček: Design v českých zemích 1900-2000, Praha 2016

Webové stránky o umění

AHICE – informace o výtvarném dění ve střední Evropě
Archii aktuální články o architektuře, designu a umění na českých a slovenských webech
Archiweb webové stránky o dění v architektuře doma i v zahraničí / zprávy, seznam architektů, knihy a časopisy, diskuse atd.
ARSkontakt stránky organizace věnující se podpoře současného českého umění
ART BOX potrál pro vizuální umění, literaturu a společnost
Art Prague veletrh současného umění v Praze
Artarchiv shromažďuje, zpracovává a zpřístupňuje materiály o současném výtvarném umění
Artchiv bibliografie slavných světových a českých malířů
Artlist databáze současného českého výtvarného umění / vyhledávání umělců, skupin, teoretiků, výstavních prostor a akcí
Artmagazin internetový magazín o kulturním dění / informace o výstavách
Artmuseum databáze umělců, uměleckých slohů a směrů od starověku po současnost / přehled světových muzeí a galerií
Artyčok internetová televize přinášející příspěvky z oblasti výtvarného umění
Asociace užité grafiky a grafického designu Praha oficiální stránky asociace
Centrum a Nadace pro současné umění
Centrum pro středoevropskou architekturu – CCEA
Ciant organizace působící na mezinárodní úrovni v kulturní, vzdìlávací a výzkumné oblasti spojené s novými technologiemi
Czech Design vše o designu / aktuální zpravodajství, reportáže, seznam českých designérů atd.
DesignGuide portál zabývající se designem, bydlením a životním stylem
DesignMagazin český internetový magazín o designu
Design portal se věnuje aktuálnímu dění na poli designu, grafiky a některých dalších příbuzných témat
Format 1 organizace pořádající odborná setkání, výstavní prezentace a odborné diskuze, které kriticky reflektují dění na české a zahraniční scéně současné fotografie
FOTOMONITOR.INFO portál přinášející informace a zajímavosti z oblasti profesionální fotografie
Kruh
Kultura jinak občanské sdružení, jehož hlavním zaměřením je podpora kulturního života a umění, především na území hlavního města Prahy / zaměřeno na méně známé umělce
Kulturnet vyhledává přehled aktuálních kulturních akcí
Lexikon českých výtvarníků databáze českých výtvarníků 20. století
PRAGUE PHOTO
VIDEO ART FESTIVAL
TINA B. festival současného umění Praha

Časopisy o umění

Architekt
Art+Antiques
Ateliér
Era 21
Koncept
Revue Art
Umělec
Umění
Zlatý řez
Zprávy památkové péče

POJMY, PROBLÉMY, TÉMATA současného umění

– instalace, videoinstalace, environment, performance, happening, umění ve veřejném prostoru, participativní a procesuální umění
– zpochybnění autorství, ztráta originality a aury uměleckého díla, apropriace, žánrový synkretismus
– vliv digitalizace, internetu a sociálních sítí na umění
– politicky a sociálně angažované umění, ekologie a antropocén, centrum vs. periferie, feminismus a obrazy tělesnosti, umění genderu a menšin, problém identity, osobní mytologie, analýza média, osobní a kolektivní paměť, archiv, transcendence v umění, znovu-formulování pojmu krása, DIY.

Odpověď na vylosovanou otázku by měla mít dvě části:

a) Určení uměleckého díla z obrazové reprodukce a časové vymezení a přehled (mentální mapa) příslušné problematiky dle doporučené osnovy
b) Charakteristika jednoho konkrétního díla/tvorby umělce/skupiny…, které si z vybrané otázky student zvolí sám a na něm vysvětlí charakteristiky a kontexty příslušného období.

Harmonogram

 

Státní závěrečné zkoušky 2021/2022
Dějiny vizuální kultury – bakalářský stupeň
Místo konání: FMK U42/256
Pondělí 30. 5. 2022
přípravazkouškaateliérosobní číslo
8:308:45DSK19021
8:459:00DSK19022
9:009:15PDK19058
9:159:30PDK19060
9:309:45PDK19505
9:4510:00PDK19063
10:0010:15PDK19067
10:1510:30PTK19069
10:3010:45PTK19072
10:4511:00PTK19074
11:0011:15PTK19076
11:1511:30PTK19080
11:3011:45PTK19081
11:4512:00PTK19082
12:15 – 13:00přestávka
13:0013:15DEK19010
13:1513:30DEK19012
13:3013:45DEK19013
13:4514:00DEK17088
14:0014:15DEK18017
14:1514:30DEK18019
14:3014:45DEK19015
14:4515:00DEK19016
15:15 – 15:45Závěrečná porada komise,
vyhlášení výsledků SZZ
Úterý 31. 5. 2022
přípravazkouškaateliérosobní číslo
8:308:45DDK19000
8:459:00DDK19002
9:009:15DDK19003
9:159:30DDK19004
9:309:45DDK19006
9:4510:00DDK18007
10:0010:15DDK19007
10:1510:30DDK19009
10:3010:45RFK19083
10:4511:00RFK19084
11:0011:15RFK19088
11:1511:30RFK18093
11:45 – 12:30přestávka
12:3012:45GDK19025
12:4513:00GDK19029
13:0013:15GDK19502
13:1513:30GDK19033
13:3013:45GDK18048
13:4514:00GDK19034
14:15 – 14:45Závěrečná porada komise,
vyhlášení výsledků SZZ
Středa 1. 6. 2022
přípravazkouškaateliérosobní číslo
8:308:45ODK19046
8:459:00ODK19047
9:009:15ODK19048
9:159:30ODK17040
9:309:45ODK18053
9:4510:00ODK19503
10:0010:15ODK19051
10:1510:30ODK19052
10:3010:45ODK19504
10:4511:00ODK19054
11:15 – 12:00přestávka
12:0012:15OBK19037
12:1512:30OBK19038
12:3012:45OBK19040
12:4513:00OBK19041
13:0013:15OBK19043
13:1513:30OBK19044
13:3013:50OBK19045
14:10 – 14:40Závěrečná porada komise,
vyhlášení výsledků SZZ
Student se dostaví ke Státní závěrečné zkoušce 15 min. před uvedenou dobou, vylosuje si otázku a připraví se na zkoušku, která začne v uvedený čas. Nedostavení se včas k vylosování otázky  je kvalifikováno jako nedostavení se ke zkoušce = hodnocení – F – nedostatečně.

 

Fakulty a součásti

Zavřít