Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Otevřít navigaci

Kabinet teoretických studií

Státní závěrečné zkoušky

Okruhy otázek ke SZZ pro bakalářské studium ak. rok 2020/2021

Dějiny vizuální kultury

1. Od katakomb po otonskou renesanci (dědictví antiky), umění raného středověku, románské umění v Evropě (vč. území Čech a Moravy)
– raně křesťanské, byzantské památky (architektura, mozaiky, ikony)
– karolinská a otonská renesance
– inzulární umění (Book of Kells)
– architektonické úlohy v románské architektuře (sakrální: rotundy, kostely, baziliky, katedrály, kláštery; světské: hrady, opevněná sídla, měšťanské domy)
– románské památky ve Francii, Německu, Českých zemích
– význam technologických inovací pro vznik gotické architektury
– románská knižní a nástěnná malba, sochařství, umělecké řemeslo (relikviáře)
– pozdně románská architektura a tzv. přechodný styl

2. Gotika
– charakteristické rysy gotické architektury a její vývoj, katedrální styl, mezinárodní gotika po 1380 (Parléřovská huť), tzv. pozdní gotika
– architektonické úlohy v gotické architektuře (sakrální: kostely, katedrály, kláštery; světské: hrady, opevněná sídla, měšťanské domy)
– odlišnosti gotického stylu – Francie, německé země, Anglie, České země
– cisterciácká gotika
– charakter gotické malby (techniky a technologie: desková malba, nástěnná malba, iluminované rukopisy, sklomalba)
– bratři van Eyckové
– česká gotická malba (Mistr Vyšebrodského oltáře, Mistr Theodorik a dvorský styl Karla IV.)
– krásný sloh a umění doby Václava IV. (Mistr Třeboňského oltáře)
– sochařství v období gotiky – charakteristické rysy; sochařské úlohy: oltáře, madona vs. pieta, portály…

3. Evropská renesance (Itálie a Záalpí)
– Itálie:
– centra renesančního hnutí v Itálii a jejich rozdílné přístupy
– základní periodizace
– renesanční architektura (F. Brunelleschi, D. Bramante, L. B. Alberti, A. Palladio)
– městské paláce, vily, zámky, sakrální architektura
– renesanční malba (P. della Francesca, S. Botticelli, Fra Angelico, Raffaello, Michelangelo, L. da Vinci…)
– benátská škola (Giorgione, Bellini, Tizian, Tintoretto, Veronese)
– renesanční sochařství (L. Ghiberti, Donatello, Michelangelo), rozdíly proti předchozímu období, Záalpská renesance:
– 2. pol. 15. století – konec 16. století
– Albrecht Dürrer, M. Grünewald, Brueghelové, H. Holbein, H. Bosch
– pozdní renesance a manýrismus

4. Baroko v Evropě
– Tridentský koncil, protireformace a propaganda fide – katolické a protestantské země, úloha jezuitského řádu, třicetiletá válka (1618-1648)
– barokní architektura:
– v Itálii (G. L. Bernini, F. Borromini, G. Guarini)
– v habsburské monarchii (L. Hildebrandt, J. Fischer z Erlachu)
– klasizující a dynamické baroko
– francouzské klasizující baroko a „král slunce“ Ludvík XIV., Versailles, zahradní architektura
– malířství – ICaravaggio, N. Poussin, El Greco, D. Vélazquez, F. Zurbarán
– vlámské a nizozemské barokní malířství – Rubens vs. Rembrandt
– barokní iluzionistická malba (A. Pozzo)
– sochařství (G. L. Bernini)
– pozdní baroko a rokoko

5. Renesance, manýrismus a baroko v Českých zemích
– Renesance na území dnešních Čech a Moravy:
– umění na dvoře Rudolfa II. – B. Wolmut, B. Maggi, B. Spranger, G. Arcimboldo, A. de Vriespozdní renesance a manýrismus
– reformace a protireformace, třicetiletá válka (1618-1648), úloha jezuitského řádu
– barokní architektura:
– J.-B. Mathey, Kryštof a Kilián Ignác Dientzenhoferové
– J. B. Santini-Aichel a gotizující baroko
– vliv barokní architektury na českou krajinu
– městské paláce, zámky, kostely, kaple a poutní místa; barokní pevnosti a pevnostní města (Terezín, Josefov, Leopoldov, Hradec Králové, Olomouc,…)
– malířství – italizující a severská škola: K. Škréta a M. L. Willmann, vrcholné baroko: P. Brandl, V. V. Reiner, J. Kupecký; rytec V. Hollar
– sochařství – F. M. Brokoff, M. B. Braun; morové a mariánské sloupy

6. Architektura 19. století (klasicismus, historismy, inženýrská architektura, secese)
– klasizující tendence, empír, klasicismus:
– archeologie, Pantheon; C. Ledoux, E.-L. Boullée a francouzská revoluční architektura; berlínské projekty – K. F. Schinkel, mnichovské projekty – L. von Klenze, klasicismus v českých zemích)
– anglický park a lázeňské projekty:
– park Kew Gardens, zámecké parky v Kroměříži, Lednicko-Valtický areál, Mariánské lázně, Františkovy lázně
– neostyly:
– neogotika v Anglii jako reakce na industrializaci (J. Ruskin, Arts and Crafts), ve Francii (Violette-Le-Duc), v Německu (dokončení katedrály v Kolíně n. R.), v českých zemích (Hrubá Skála, Lednice, Sychrov, dokončování katedrály sv. Víta)
– neorenesance a historismus (G. Semper), neorenesance kosmopolitním stylem střední Evropy (T. Hansen, J. Schulz, J. Zítek, česká „národní renesance“, Národní muzeum a Národní divadlo v Praze)
– urbanismus a modernizace měst (Haussmannova Paříž, vídeňská Ringstrasse – asanace hradeb a vznik okružních tříd s novými typy staveb)
– neobaroko
– inženýrská architektura – vliv techniky a nových technologií (sklo, železo, ocelové slitiny, konstrukce mostů-Forth Bridge, odhalení kovové konstrukce v architektuře), J. Paxton, G. Eiffel; L. Sullivan – mrakodrap a chicagská škola; rozvoj vlakové dopravy a vznik nádraží
– secesní architektura závěru 19. století

7. Malířství a sochařství 19. století (od klasicismu k moderně)
– klasicismus a empír (vliv Velké francouzské revoluce, kult Napoleona, osvícenství – J. L. David, D. Ingres)
– neoklasicismus a vliv Akademie v Českých zemích; česká krajinomalba (J. Navrátil, A. Kosárek); malířská rodina Mánesů (A. Mánes, J. Mánes, Q. Mánes)
– Romantismus jako reakce na důsledky industrializace a racionalismu (Francie: E. Delacroix, T. Géricault; Německo: C. D. Friedrich – krajina jako chrám, romantický hrdina; Anglie: hnutí Preraffaelitů, angličtí krajináři; Španělsko: F. Goya)
– 1839 vyhlášení vynálezu fotografie a jeho dopad na malířství
– realismus (G. Courbet)
– Barbizonská škola
– impresionismus a postimpresionismus (E. Manet, C. Monet, A. Renoir, E. Degas, A. Sisley, C. Pissaro, P. Gaugin, V. Van Gogh, P. Cézanne, H. T. Lautrec, H. Rousseau; A. Slavíček, A. Hudeček)
– symbolismus a secese (skupina Nabis, A. Böcklin, A. Mucha; Vídeň: G. Klimt…)
– osobnosti sochařství (A. Bourdelle, A. Rodin, C. Meunier)
– generace Národního divadla (M. Aleš, V. Hynais, J. Mařák, V. Brožík, B. Schnirch)
– osobnosti českého sochařství 19. století (J. V. Myslbek, J. Mařatka)
– centra secesního hnutí: Francie – Art nouveau, Německo – Jugendstil, vídeňská Secession, Ch. R. Mackintosh a skotská secese, česká secese
– secesní Gesamtkunstwerk

8. Architektura 1. poloviny 20. století
– moderna, architektura a průmysl, nové materiály a budování prostoru architektury, německý Werkbund (A. Loos, P. Behrens, A. Perret, F. L. Wright)
– evropská centra avantgardy – Bauhaus, ruský konstruktivismus, nizozemský De Stijl, purismus, funkcionalismus (W. Gropius, L. Mies van der Rohe, Le Corbusier)
– alternativy moderny – art deco, expresionismus (E. Mendelsohn)
– organická architektura (H. Scharoun)
– počátky moderny v Českých zemích (J. Kotěra)
– od českého kubismu a rondokubismu až po konstruktivismus a funkcionalismus (J. Chochol, P. Janák, J. Gočár, J. Kroha, B. Fuchs)
– meziválečné Brno, Výstava soudobé kultury v Československu 1928, kolonie Nový dům
– Zlín a baťovská architektura (F. L. Gahura, V. Karfík)
– nové úlohy v čs. architektuře (např. lázně, sokolovny, hotely, sakrální architektura, krematoria)

9. Malířství, sochařství, (audio-)vizuální tvorba 1. poloviny 20. století (v Evropě a v USA)
předválečné avantgardní směry a jejich obecná charakteristika (skupiny, manifesty) – porovnání s předchozími uměleckými styly
– fauvismus (H. Matisse)
– expresionismus (vliv E. Muncha, E. Schiele, Die Brücke a Almanach Der Blaue Reiter )
– francouzský kubismus (G. Braque, P. Picasso)
– italský futurismus (U. Boccioni)
– cesty k abstrakci (P. Klee, F. Kupka, V. Kandinskij, P. Mondrian)
– konstruktivismus (V. Tatlin)
– suprematismus (K. Malevič)
– dadaismus (M. Duchamp, T. Tzara, M. Ernst, K. Schwitters), konstruktivismus (N. Gabo, El Lisickij)
– nástup fašismu v Evropě – jeho reflexe v umění a dopad na ohniska umělecké tvorby
– meziválečné umění:
– metafyzická malba (G. De Chirico)
– surrealismus (M. Ernst, S. Dalí, J. Miró, R. Magritte, M. Ray)
– nová věcnost ve fotografii (K. Blossfeldt, A. R. Patzsch, A. Sander)
– Marcel Duchamp a fenomén ready-made
– osobnosti sochařství (C. Brancusi, A. Maillol, A. Giacometti, N. Gabo, H. Arp, A. Calder)

10. Malířství, sochařství, (audio-)vizuální tvorba 1. poloviny 20. století v českých zemích a v Československu
předválečné avantgardní směry a jejich obecná charakteristika (skupiny, manifesty, víra v umělecký pokrok) – porovnání s předchozími uměleckými styly:
– symbolismus (J. Váchal, F. Kobliha, J. Preisler, F. Bílek, J. Štursa)
– expresionismus (E. Filla, B. Kubišta, A. Procházka)
– kubismus (O. Gutfreund)
– abstraktní tendence (F. Kupka)
– Skupina výtvarných umělců (1911), skupina Tvrdošíjní (J. Čapek, V. Špála, R. Kremlička, J. Zrzavý)
– meziválečné umění:
• skupina Devětsil a poetismus – (K. Teige, F. Muzika, A. Hoffmeister, J. Štyrský, Toyen – artificialismus)
• skupina RA – (V. Zykmund, Z. Istler, B. Tikal)
• avantgarda ve fotografii a filmu – (J. Rössler, J. Funke, J. Štyrský, A. Hackenschmidt / Hammid)
– skupina 42 – (J. Chalupecký, J. Kolář, K. Lhoták, F. Hudeček, B. Matal)
– české sochařství 20. a 30. let – abstraktní tendence a surrealismus (B. Stefan, H. Wichterlová, V. Makovský), světelná plastika (Z. Pešánek)

11. Architektura 2. poloviny 20. století
pozdní modernismus a jeho alternativy
– rozdílný vývoj před a za železnou oponou
– evropská avantgarda v USA (L. Mies van der Rohe)
– brutalismus (Le Corbusier, A. a P. Smithsonovi, J. Stirling, O. Niemeyer, L. Kahn)
– urbanistické projekty (L. Costa – Brasília)
– utopické projekty (Archigram)
– high-tech (R. Piano, R. Rogers, N. Foster, E. Jiřičná)
– postmoderna (Ch. Jencks, R. Venturi, Ch. Moore)
– dekonstruktivismus (F. Gehry, Z. Hadid, D. Liebeskind)
– návrat minimalismu (Herzog a De Meuron, P. Zumthor)
– vývoj v Československu po 2. světové válce:
– pozdní modernismus a jeho alternativy (J. Fragner)
– kolektivní dům ve Zlíně/Gottwaldově a v Litvínově (J. Voženílek, V. Hilský a E. Linhart)
– 50. léta a socialistický realismus, výstavba sídlišť, kulturních domů,…
– EXPO 58 a bruselský styl, architektura 60. let
– fenomén SIAL
– brutalismus a postmoderna (V. a V. Machoninovi, K. Prager, J. a A. Šrámkovi, R. Žertová; obchodní domy Prior, hotely, ambasády,…)
– vývoj po r. 1989 – zahraniční architekti (F. Gehry, J. Nouvel), čs. emigranti (J. Kaplický, E. Jiřičná)
– nové tendence v české architektuře (Josef Pleskot, Zdeněk Fránek, Stanislav Fiala, Martin Rajniš, Projektil architekti), diskuze a popularizace (ERA21, Galerie Jaroslava Frágnera, festival Den architektury, etc.)

12. Světová vizuální tvorba / produkce ve 2. pol. 20. století do současnosti
společenská kulturní situace v Evropě a v USA po 2. světové válce, vznik nových směrů:
– pop-art (A. Warhol, R. Rauschenberg, D. Hockney)
– abstraktní expresionismus (J. Pollock, M. Rothko)
– op art (V. Vasarely, B. Riley)
– minimalismus (S. LeWitt, D. Judd, R. Serra)
– fotografie (D. Arbus, R. Mapplethorpe, G. Crewdson)
– konceptuální umění (J. Kossuth)
– nový realismus (Christo, Arman, D. Spoerri, César)
– art brut (Jean Dubuffet)
– osobní mytologie (J. Beyus)
– land art (R. Smithson, A. Goldsworthy, J. Turrel)
– videoart (N. June Paik, V. Aconcci)
– akční umění (Fluxus, Y. Klein, H. Nitsch)
– performance a body art (M. Abramović a Ulay)
– postmodernismus (C. Sherman, J. Koons, Gilbert & George, Orlan, Barbara Kruger)

13. Vizuální tvorba / produkce v ČR v období 1948-1989
– rozdělení západního a východního bloku a jeho dopad na kulturu v Československu
– 50. léta a socialistický realismus (pomníky, propagační malba a grafika, J. Čumpelík, O. Švec)
– neoficiální alternativa (V. Boudník, M. Medek, samizdat)
– 2. pol. 50. let politické uvolňování v kultuře a Expo 58 v Bruselu, Laterna magika
– fenomén 60. let
– stručné porovnání tendencí v západním a východním bloku: abstrakce, informel, návrat konstruktivismu (skupina Křižovatka, nová citlivost, Z. Sýkora, K. Malich, H. Demartini, M. Dobeš), Šmidrové (K. Nepraš, A. Veselý, J. Koblasa), nová figurace (J. Načeradský, J. Sopko, K. Gebauer, A. Šimotová)
– experimentální a vizuální poezie (J. Kolář, B. Kolářová)
– akční a konceptuální umění (Z. Ságlová, M. Knížák, J. Kovanda, M. Jetelová)
– 70. léta, normalizace a fenomén underground
– čeští sklářští výtvarníci (S. Libenský, J. Brychtová, V. Kopecký, V. Cigler)
– vznik nových skupin: Tvrdohlaví (J. David, M. Gabriel, P. Nikl, F. Skála, J. Róna,…)

14. Vizuální tvorba / produkce v ČR po roce 1989 až do dnešních dnů (vč. reflexe navštívené výstavy současného umění)
– rok 1989, otevření hranic a vliv na výtvarné umění
– instituce: Tranzit Display, Futura, Meet Factory, DOX, 4+4 dny v pohybu, Kukačka, Flash Art, Umělec, Artalk, Artmap, Cena Jindřicha Chalupeckého
– 90. léta: J. David, T. Císařovský, M. Dopitová, M. Othová, D. Černý, J. Špaňhel
– 0. léta: K. Šedá, K. Kintera, Z. Baladrán, J. Mančuška, M. Zet, B. Klímová, D. Lang, J. Thýn, skupina Ztohoven, P. Hábl
– 10. léta: K. Olivová, P. Sterec, R. Loskot, V. Magid, M. Ther, J. Skála, J. Hošek, Jiří Žák
– fotografie: Jindřich Štreit, Ivan Pinkava, Veronika Bromová
– současná slovenská výtvarná scéna

 

POJMY, PROBLÉMY, TÉMATA současného umění

– instalace, videoinstalace, environment, performance, happening, umění ve veřejném prostoru, participativní a procesuální umění
– zpochybnění autorství, ztráta originality a aury uměleckého díla, apropriace, žánrový synkretismus
– vliv digitalizace, internetu a sociálních sítí na umění
– politicky a sociálně angažované umění, ekologie a antropocén, centrum vs. periferie, feminismus a obrazy tělesnosti, umění genderu a menšin, problém identity, osobní mytologie, analýza média, osobní a kolektivní paměť, archiv, transcendence v umění, znovu-formulování pojmu krása, DIY.

Odpověď na vylosovanou otázku by měla mít dvě části:

a) Určení uměleckého díla z obrazové reprodukce a časové vymezení a přehled (mentální mapa) příslušné problematiky dle doporučené osnovy
b) Charakteristika jednoho konkrétního díla/tvorby umělce/skupiny…, které si z vybrané otázky student zvolí sám a na něm vysvětlí charakteristiky a kontexty příslušného období.

Harmonogram

Místo konání: U42/256

Pondělí 31. 5. 2021
přípravazkouškaateliérosobní číslo studenta
8:208:40AODK18050
8:409:00AODK18051
9:009:15AODK18054
9:159:30AODK18055
9:309:45AODK17046
9:4510:00AODK18056
10:0010:15AODK18057
10:1510:30AODK18058
10:3010:45AODK19517
10:4511:00AODK17041
11:0011:15AODK17047
11:1511:30AOBK18029
11:3011:45AOBK18030
11:4512:00AOBK18032
12:15 – 13:00přestávka
13:0013:15ADEK18013
13:1513:30ADEK18015
13:3013:45ADEK18016
13:4514:00ADEK18019
14:0014:15ADEK18021
14:1514:30ADEK16054
14:3014:45ADEK17088
14:4515:00ADSK17054
15:0015:15ADSK18027
15:30 – 16:00Závěrečná porada komise,    vyhlášení výsledků SZZ
Úterý 1. 6. 2021
přípravazkouškaateliérosobní číslo studenta
8:208:40APTK18074
8:409:00APTK18079
9:009:15APTK18080
9:159:30APTK18081
9:309:45APTK18082
9:4510:00APTK18083
10:0010:15APDK18062
10:1510:30APDK18533
10:3010:45APDK18067
10:4511:00APDK18536
11:0011:15APDK18070
11:1511:30APDK18072
11:3011:45APDK16088
11:4512:00APDK17111
12:15 – 13:00přestávka
13:0013:15ADDK18000
13:1513:30ADDK18002
13:3013:45ADDK18003
13:4514:00ADDK18004
14:0014:15ADDK18005
14:1514:30ADDK18006
14:3014:45ADDK18009
15:00 – 15:30Závěrečná porada komise,        vyhlášení výsledků SZZ
Středa 2. 6. 2021
přípravazkouškaateliérosobní číslo studenta
8:008:15AGDK18039
8:158:30AGDK18531
8:308:45AGDK18043
8:459:00AGDK18044
9:009:15AGDK18045
9:159:30AGDK18046
9:309:45AGDK18047
9:4510:00ARFK17116
10:0010:15ARFK18084
10:1510:30ARFK18086
10:3010:45ARFK18087
10:4511:00ARFK18088
11:0011:15ARFK17120
11:1511:30ARFK17121
11:3011:45ARFK18094
11:4512:00ARFK17126
12:0012:15ADEK18012
12:30 – 13:00Závěrečná porada komise,       vyhlášení výsledků SZZ

Student se dostaví ke Státní závěrečné zkoušce 15 min. před uvedenou dobou, vylosuje si otázku a připraví se na zkoušku, která začne v uvedený čas. Nedostavení se včas k vylosování otázky je kvalifikováno jako nedostavení se ke zkoušce = hodnocení – F – nedostatečně.

Fakulty a součásti

Zavřít