Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Otevřít navigaci

Ateliér Arts Management

Státní závěrečné zkoušky

 

Témata diplomových prací

  • Kultura města a regionu (výstupem např. interaktivní mapa, vytipování tematicky zajímavých míst, sestavení programu) (Mgr. Helena Maňasová Hradská, Ph.D.)
  • Jak vystavit a prezentovat „nesrozumitelné“ umění. Problematika komunikace současného umění v kulturních institucích. (Mgr. Helena Maňasová Hradská, Ph.D.)
  • Návraty, historismy, nostalgie, „retro“ v současném designu (retro-publikační výstup pro vybranou cílovou skupinu) (Mgr. Helena Maňasová Hradská, Ph.D.)
  • Artwashing vs. Arts management (publikace, ev. suberzivní publikace) (Mgr. Helena Maňasová Hradská, Ph.D.)
  • Design, který pomáhá (publikační výstup+workshopy+popularizace tématu) (Mgr. Vít Jakubíček, Ph.D.)
  • Udržitelnost v designu vs. greenwashing v praxi současných výrobců a značek (ve spolupráci s firmou se podílet na kampani, ev. vytvořit/zajistit návrh) (Mgr. Vít Jakubíček, Ph.D.)
  • Archivace a dokumentace netradičních formátů umění a designu (performance, digi-art, cloudy, vazba na národní a evropské projekty) (Mgr. Vít Jakubíček, Ph.D.)
  • Tradiční řemeslné techniky a jejich přenos do současné designérské tvorby (výstup může názorně uplatnit popsané techniky) (Mgr. Vít Jakubíček, Ph.D.)
  • Audience engagement v oblasti kulturních a kreativních průmyslů (Mgr. Eva Gartnerová, Ph.D.)
  • Přístupnost, udržitelnost a inkluze kulturních organizací (Mgr. Eva Gartnerová, Ph.D.)
  • Mezinárodní aspekty a sítě v umění a kultuře (Mgr. Eva Gartnerová, Ph.D.)
  • Placemaking – kultura a umění ve veřejném prostoru (Mgr. Eva Gartnerová, Ph.D.)
  • Business model konkrétního projektu v kulturně-kreativním odvětví (Ing. Lukáš Trčka, Ph.D.)
  • Model zatraktivnění Zlínského kraje prostřednictvím kulturně-kreativních odvětví (Ing. Lukáš Trčka, Ph.D.)
  • Socioekonomický potenciál distanční práce v KKO (Ing. Lukáš Trčka, Ph.D.)
  • Samoobslužné pracovní listy pro rodiny s dětmi (MgA. Martin Čada)
  • Pracovní listy ke stálé expozici (MgA. Martin Čada)
  • Workshop s umělcem na určité téma (MgA. Martin Čada)
  • Návaznost managementu paměťové kulturní organizace na strategické dokumenty státní správy (PhDr. Irena Tyslová, Ph.D.)
  • Využití prvků kulturního dědictví při vytváření značky kulturní organizace (PhDr. Irena Tyslová, Ph.D.)
  • Využití kulturního kapitálu v nabídce destinace cestovního ruchu (PhDr. Irena Tyslová, Ph.D.)
  • Komunikace kulturní identity prostřednictvím umělecké tvorby (PhDr. Irena Tyslová, Ph.D.)
  • Vlastní téma

Zásady pro vypracování diplomové práce

  • Diplomová práce je složená z teoretické části a projektu. Metodicky se jedná o umělecký výzkum.
  • Teoretická část má rozsah minimálně 50 normostran textu + obrazové přílohy (vazba ve standardu UTB). Obsahuje rešerše a kontext tématu. Projekt se předkládá fyzicky, nebo v návrhu a popisu praktického řešení.
  • Je požadována konzultace a docházka min. 80% možného času, potvrzené konzultace s externími odborníky min. 3x, vedené v dokladové části.

Ústní zkouška SZZ 2023/2024 se skládá z následujících okruhů a otázek:

OKRUH I: Vizuální kultura 

 Interpretace uměleckého díla 

  • DIVÁK PŘED UMĚLECKÝM DÍLEM: vidění podle Gombricha, punctum a studium podle Barthese
  • DIVÁKOVA KOMPETENCE: vizuální gramotnost, znalec, kritik, interpretace jako dohadová metoda (Carlo Ginsburg)
  • ARACHNÉ/PŮVOD UMĚLECKÉHO DÍLA: problematika autorství a mistrovství (Vasariho Životy, Morelliho caratteri, Barthesův nulový rukopis a autor podle Foucaulta, postprodukce a post-internetový obraz podle Hito Steyerl)
  • KONTEXTY UMĚLECKÉHO DÍLA: rozumĚní a prožívání uměleckého díla, sebekorekce při interpretaci podle Panofského, period eye Baxandalla, kulturní nastavení a globalizace uměleckého díla 
  • INTENCE UMĚLECKÉHO DÍLA A ZACHÁZENÍ S U. D.: otevřené a uzavřené dílo (Eco), společensko-politické angažmá, artwashing, rekuperace.

 Současné umění 

  • Současné umění jako mediátor aktualizovaných témat: identita a tělo, (e-)migrace, ekologie a transformace k udržitelné společnosti, náboženství a spiritualita, kánon a globalizace
  • Sociální obrat v umění a v architektuře (participativní princip, arte util, aktivismus, sociální architektura)
  • Politické v umění, fenomén archivu, kolektivní paměti, vyprávění, památník, role umělce
  • Umělecké generace v ČR od 90. let 20. století po tu nejmladší

Současné tendence v designu 

  • generace designérů, kteří formovali postmoderní hnutí (Ettore Sottsass, Alessandro Mendini), konvergence postmoderních a neomoderních tendencí od 90. let do současnosti ve světovém designu (Philippe Starck, Ron Arad, Jasper Morrison, Marc Newson, Ronan a Erwan Bouroullecovi)
  • rozdíl mezi vývojem na Západě a Východě po roce 1989, konvergence postmoderních a neomoderních tendencí od 90. let do současnosti v českém designu (Bořek Šípek, Eva Jiřičná, Jan Kaplický, Jiří Pelcl, Olgoj Chorchoj, Maxim Velčovský, Rony Plesl)
  • využití nových technologií v praxi světových designérů, vliv technických inovací na design (James Dyson), ornament, příroda a nové technologie (Tord Boontje), parametrický design (Zaha Hadid a Patrik Schumacher)
  • významné vybrané firmy spolupracující s designéry a charakteristika jejich produkce (např. srov. IKEA, Knoll, Vitra; Apple – Jonathan Ive a Braun – Dieter Rams; Preciosa/LASVIT, Thonet/TON, mmcité, egoé, Tescoma)
  • design, který pomáhá / design pro znevýhodněné skupiny, inkluzivní design, ekologie a koncepce udržitelného designu a její význam pro současné tendence v designu vs. Greenwashing

Prezentace a interpretace kulturního dědictví 

  • Zák. č. 20/1987 Sb. Zákon o státní památkové péči – kulturní památka nemovitá vs. movitá KP; status národní kulturní památky; památky UNESCO; plošná památkové ochrana (městské památkové zóny a rezervace)
  • klasifikace zpřístupněných památek: archeologické kulturní památky, historické kulturní památky (hrady, zámky, tvrze, kláštery, vily, domy spojené s významnými osobnostmi našich dějin,…), kulturní památky lidové architektury, skanzeny, industriální kulturní památky, památníky
  • kulturní památky podle majitele či zřizovatele: ve správě státu (role Národního památkového ústavu), ve správě měst a obcí, církevní, soukromé; nástin vývoje zpřístupněných památek v České republice
  • mobiliární fond – vč. evidence sbírek; instalace versus expozice: interiérová instalace, zdůrazňující historickou individualitu objektu s původním mobiliářem; b) umělá instalace; c) náznaková instalace; ochrana sbírkových předmětů v expozicích a instalacích; návštěvníci památkově chráněných objektů

Dějiny modernity – filosofie pro Arts Management 

  • Srovnání moderního a postmoderního a filosofie v pozadí těchto pojmů

 OKRUH II: Umění a společnost 

 Umění a společnost 

  • význam umění pro společnost i jednotlivce (Umění vnímat umění, Umění a sociální kontext, výchova a vzdělávání k umění)

Kulturní politika a sociokulturní prostředí 

  • Subkultura, kontrakultura, alternativní kultura, masová kultura, Regulativní úloha kultury (kulturní vzory, kulturní potřeby, kulturní kapitál, kulturní úroveň, kulturní úpadek)
  • Kultura a změna (kulturní dědictví, kulturní mezera, kulturní šok, kulturní kontakt, akulturace, kulturní konflikt, kulturní dezintegrace, kulturní konvergence)
  • Politické režimy a kulturní politika (1. republika, Protektorát, socialismus, Normalizace, kulturní politika po roce 1989, proměny cenzury v kultuře, kolaborace, konformismus).
  • Lokální kulturní politika (kultura na periferii, animace kultury, financování kultury, kulturní zdroje a potenciál).

Vizuální komunikace 

  • Co všechno je vizuální komunikace, jak působí tvary a barvy, figura, znak, symbol
  • Písmo a textové znaky a symboly v muzejním výstavnictví, základy typografie
  • Orientace ve veřejném prostoru – mapy a orientační schémata
  • Firemní identita, vizuální styl kulturních institucí a projektů
  • Jak realizovat tištěnou publikaci (plakáty, letáky, publikace – průvodce a katalogy), základy
  • Polygrafie, užitečné grafické programy aneb co stojí za to si pořídit a naučit se využívat
  • Elektronická média, virtuální a augmentovaná realita a její využití v muzejní a galerijní praxi

Kurátorské přístupy   

  • Od muzejních sbírek k bienále. Proměna role kurátora od 70. let 20. století po současnost: praktické dějiny umění, Marcia Tucker, (New Museum of Contemporary Art), Seth Siegelaub, Pontus Hultén, Harald Szeemann, kurátorský obrat, kurátora jako meta-umělec, umělec jako meta-kurátor, bienalizace (benátské bienále, documenta, Manifesta, ..)
  • Instituce dnes a jejich typologie: terminologie, muzeum, galerie, kunsthalle, negalerijní prostor, galerie vzniklé zdola (artist-run space, DIY space, Art initiatives, Off-space, ..), transformace funkce muzea v čase (legislating, interpreting, performing)
  • Geneze sbírkotvorné muzejní praxe: sbírky aristokratů, kabinety kuriozit, zpřístupnění sbírek veřejnosti, koncepty muzeí (politické (British Museum, Louvre), buržoazně revoluční (V&A Museum, Henry Cole, Gotfried Semper), Vědecký (Humboldt), Vlastenecko-vlastivědná,
  • Vývoj muzejní a výstavní architektury od 19. století po současnost: novodobé chrámy a královské paláce umění, speciální budovy, tzv. „Bilbao effect“, koncept white cube, black box, kontextuální expozice, industriální budovy, od schránek umění k zábavní funkci
  • Angažované muzeum: feministické, queer a dekolonizační strategie: kritické muzeum (Piotr Piotrowski), Linda Nochlin a její přínos pro obor dějin umění, Queer kurátorství, výstavy Ars Homo Erotica, Queer British Art, dekolonizační teorie (lokální x globální), Homi Bhabha a pojem mimikry
  • Světové a lokální přehlídky současného umění: otázka soutěžení, Turner Prize, Cena Jindřicha Chalupeckého, Cena Oskara Čepana,  Art Basel, bienále, Manifesta, documenta, . přehlídky současného designu (zahraniční, tuzemské např. Bienále grafického designu v Brně, Designblok, Zlin Design Week)

Interkulturní management 

  • Interkulturní management: Definice a vymezení pojmu interkulturní Organizační, kulturní a institucionální prostředí, situační rozdíly.
  • Modely kulturních dimenzí: Kulturní dimenze podle G. Hofstedeho, E. T. Halla a F. Trompenaarse. Klíčové kulturní dimenze v praxi manažera působícího v mezinárodním prostředí.
  • Interkulturní komunikace: Komunikační proces. Nízko-kontextové versus vysoko-kontextové kultury. Vyjednávání: příprava a realizace. Význam angličtiny v současnosti.
  •  Vůdcovství (leadership): Motivační teorie. Motivace napříč kulturami. Řízení výkonu zaměstnanců. Zaměstnanecké výhody. Integrovaný mezikulturní model vedení zaměstnanců.

 OKRUH III: Produkce v KKO 

 Management umění 

  • Zařazení umění v kultuře:  Definice axiologická; Definice antropologická; Dobové zařazení jejich vlivu a společenské souvislosti; Odraz v dokumentu SKP a agendě příslušného ministerstva v kontextu doby (počátek 20. století, první republika, období totality, nyní)
  • Teorie paměti: Kolektivní paměť, M. Halbwachs,;Místa paměti, P. Nora; Kulturní paměť, J. a A. Assmannovi; Odraz v dokumentu SKP a práci konkrétních organizací a podniků
  • Sociokulturní identita: Identita jednotlivce; Identita kolektivní; Identita lokální; Působení organizací veřejné služby na všechny typy identity na konkrétních příkladech činností
  • Management umění v konkrétních organizacích a firmách: Případové studie manažerských funkcí (plánování, organizování, rozhodování, vedení lidí a kontroly) v oblastech řízení (obchodní, ekonomické, technické, personální, produkční) v konkrétní umělecké organizaci či firmě

Dotační management 

  • Základní výzkum a aplikovaný výzkum. Technologická agentura ČR a její role v rámci systému řízení a poskytování podpory na výzkum, vývoj a inovace z veřejných prostředků ČR. Aktuální programy TA ČR. Starfos, Frascati manuál. 
  • Megatrendy a velké společenské výzvy. Inovační strategie ČR –  The Country for the Future. Národní plán obnovy. Národní priority orientovaného výzkumu. Dodržování zásady “významně nepoškozovat”. 
  • Národní RIS3 strategie, Cíl RIS3 mise. Karty tematických oblastí RIS3 strategie ČR. RIS3 strategie Zlínského kraje. Témata VaVaI v oblasti SHUV.

Autorské právo   

  • Základy práva: Systém práva (právo veřejné a soukromé, právní odvětví, právní síla); Prameny práva (materiální a formální, legislativní proces); Metody interpretace práva
  • Veřejnoprávní aspekty práva jako rámec autorského práva: Ústavně-právní rovina (zejména svoboda uměleckého projevu); Trestně-právní rovina (zejména street art, padělání, narušení práv duševního vlastnictví); Správně-právní rovina (zejména přestupky v uměleckém provozu, busking, zábor veřejného prostranství)
  • Autorský zákon:  Autorské dílo (znaky, druhy, volná užití); Užití díla, dílo školní a zaměstnanecké; Licence
  • Status umělce v návaznosti na autorskoprávní normy: Právní režimy umělecké činnosti (svobodné povolání, živnost, závislá práce); Právnické osoby pro uměleckou činnost (včetně VKI); Pracovněprávní specifika umělecké činnosti

Marketing kultury  

  • Marketingový proces v oblasti kultury, definice marketingu a jeho specifikace v oblasti KKP (art marketing, arts marketing). Marketingové situace s ohledem na jednotlivé oblasti kultury – např. kultura komerční a nekomerční, regionální a globální, hudba, divadlo, výtvarné umění atd.
  • Marketingový a komunikační mix v KKP. Marketingová komunikace v kultuře, nástroje marketingové komunikace – reklama, public relations, osobní prodej, direct marketing, podpora prodeje, PR v kultuře.
  • Obecné zaměření marketingových aktivit kulturních organizací – publikum, veřejnost, sponzoři, veřejný sektor – a jejich cíle, marketingový výzkum v kultuře. Role osobností v marketingu kultury (kulturní značka jako lovebrand).
  • Marketingové strategie kulturních organizací. Výzvy a rizika marketingového řízení v kultuře. STP marketing – segmentace, targeting, positioning.

 Produkce 

  • Definice, role a rozdělení kulturních a kreativních průmyslů (ČR, Evropská Unie, UNESCO apod.), orgány a strategické dokumenty v rámci kulturní politiky na území ČR/ EU
  • Mezinárodní a lokální asociace a sítě pro kulturní a kreativní průmysly, významné konference v KKP – přínosy a benefity klastrování organizací. (ČR: Nová síť, Asociace muzeí a galerií, filmové kanceláře, EU/svět: ICOM, ENCC, ACE (architektura), Culture action Europe, trans Europe Halls, EFA, EUNIC, ENCATC, On the move, Europa Nostra, NEMO,…)
  • Grantová politika a financování v kultuře – lokální a mezinárodní dotační tituly a granty pro projekty a aktivity v KKP (Visegrad Fund, Creative Europe, Culture Moves Europe, ERASMUS +, IDU – Go and see mobility, MKČR, granty na úrovni měst a krajských celků),
  • Práce s publikem a současné trendy a tendence- (DEAI (diversity, equity, accessibility, inclusion), přístupnost pro lidi se specifickými poruchami potřeb, inkluzivní přístupy, udržitelnost v KKP, wellbeing a duševní zdraví, imerzivní technologie v souvislosti se zapojením publika

Trh umění 

  • Základní principy fungování trhu umění a prodeje umění a starožitností (primární a sekundární trh, online a živé aukce, poplatky pro kupujícího, současné trendy)
  • V čem je specifický vývoj trhu umění v ČR (přerušení tradice během komunismu, následný vývoj trhu umění po roce 1989 – galerie první a druhé generace, aukční domy jsou často zároveň i galeriemi)
  • Nejprodávanější segment umění na českém vs globálním trhu (v českém prostředí je to moderna, globálně současné umění) a vysvětlení proč. Nejvýznamnější české galerie a aukční domy.
  • Historické začátky sběratelství (kunstkamer), významné sbírky v ČR, nevýraznější čeští sběratelé umění a jejich sbírky (1. vlna – po 1989: Petr Kelner, Vladimír Železný, Leoš Novotný, Lettenmayerovi a 2. vlna po 2000: Oldřich Šlemr, Petr Pudil, Robert Runták, Havrlantovi a další)
  • umění jako investice v českém prostředí – koncept umění jako alternativního investice od individuálních sběratelů po investiční fondy (ProArte, ArteFin, The FIne Art Group). Výhody a nevýhody investice do umění, Současné trendy investice do umění (fragmentalizace, NFTs, platba kryptoměnami, virtuální předměty).
  • Jakými metrikami lze analyzovat český a světový trh umění (kvalitativní a kvantitativní analýza – JT index, Art Plus, Artnet, Arprice, ArtFacts, ArtBnk, AMR atp.)
  • Základní zdroje informací o dění na trhu umění v ČR a zahraničí (ArtPlus, Art&Antique, Art Newspaper, Artnet etc..]

 Projektové řízení – Kreativní projektový management 

  • Model řízení životního cyklu projektu – Definice projektu, definice projektového managementu, prediktivní přístup, agilní přístup, fáze řízení životního cyklu projektu.
  • Fáze designérského procesu. Analogie designérského procesu s modelem řízení životního cyklu projektu, rozdíly, problémy, iterativní přístup. 

 Animace a galerijní pedagogika   

  • Definice galerijní a muzejní animace, terminologie (vysvětlení pojmu edukace, animace), současná situace umění ve vztahu k veřejnosti. Formy prezentace umění: kurzy, ateliéry, dílny, animace, besedy, workshopy. Expozice jako animační médium.  Galerie a veřejnost, vztah galerie a školy
  • Galerijního lektor – pedagog či umělec, kompetence galerijního lektora, struktura animačního programu. Opory a autority české galerijní a muzejní pedagogiky (Igor Zhoř, Radek Horáček, Petra Šobáňová, Hana Stehlíková Babyrádová, Jan Slavík, Alexandra Brabcová)
  • Druhy animačních programů a jejich základní rozdělení (podle prostoru: v interiéru, exteriéru, on-line prostředí, programy podle formy a praktických úkolů: výtvarné, dramatické, hudební, zvukové, pohybové, slovesné, smíšené). Doplňující animační materiály, metodické a pracovní listy, samoobslužné pracovní listy, galerijní kufřík, aktivizující metody v průběhu animačního programu

 

 

 

Fakulty a součásti

Zavřít