Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Státní závěrečné zkoušky

Témata diplomových prací jsou studentům vypsána v IS STAG. Příklady témat:

• Kultura města a regionu (výstupem např. interaktivní mapa, vytipování tematicky zajímavých míst, sestavení programu) (Mgr. Helena Maňasová Hradská, Ph.D.)
• Pěvecké sdružení moravských učitelů – historie a současnost prestižního souboru (Mgr. Helena Maňasová Hradská, Ph.D.).
• Jak vystavit a prezentovat „nesrozumitelné“ umění. Problematika komunikace současného umění v kulturních institucích. (Mgr. Helena Maňasová Hradská, Ph.D.)
• Návraty, historismy, nostalgie, „retro“ v současném designu (retro-publikační výstup pro vybranou cílovou skupinu) (Mgr. Helena Maňasová Hradská, Ph.D.)
• Artwashing vs. Arts management (publikace, ev. suberzivní publikace) (Mgr. Helena Maňasová Hradská, Ph.D.)
• Design, který pomáhá (publikační výstup+workshopy+popularizace tématu) (Mgr. Vít Jakubíček, Ph.D.)
• Udržitelnost v designu vs. greenwashing v praxi současných výrobců a značek (ve spolupráci s firmou se podílet na kampani, ev. vytvořit/zajistit návrh) (Mgr. Vít Jakubíček, Ph.D.)
• Archivace a dokumentace netradičních formátů umění a designu (performance, digi-art, cloudy, vazba na národní a evropské projekty) (Mgr. Vít Jakubíček, Ph.D.)
• Tradiční řemeslné techniky a jejich přenos do současné designérské tvorby (výstup může názorně uplatnit popsané techniky) (Mgr. Vít Jakubíček, Ph.D.)
• Audience engagement v oblasti kulturních a kreativních průmyslů (Mgr. Eva Gartnerová, Ph.D.)
• Přístupnost, udržitelnost a inkluze kulturních organizací (Mgr. Eva Gartnerová, Ph.D.)
• Mezinárodní aspekty a sítě v umění a kultuře (Mgr. Eva Gartnerová, Ph.D.)
• Placemaking – kultura a umění ve veřejném prostoru (Mgr. Eva Gartnerová, Ph.D.)
• Business model konkrétního projektu v kulturně-kreativním odvětví (Ing. Lukáš Trčka, Ph.D.)
• Model zatraktivnění Zlínského kraje prostřednictvím kulturně-kreativních odvětví (Ing. Lukáš Trčka, Ph.D.)
• Socioekonomický potenciál distanční práce v KKO (Ing. Lukáš Trčka, Ph.D.)
• Samoobslužné pracovní listy pro rodiny s dětmi (Mgr. Jana Ovčáčková, Ph.D.)
• Pracovní listy ke stálé expozici (Mgr. Jana Ovčáčková, Ph.D.)
• Workshop s umělcem na určité téma (Mgr. Jana Ovčáčková, Ph.D.)
• Návaznost managementu paměťové kulturní organizace na strategické dokumenty státní správy (PhDr. Irena Děkanovská, Ph.D.)
• Využití prvků kulturního dědictví při vytváření značky kulturní organizace (PhDr. Irena Děkanovská, Ph.D.)
• Využití kulturního kapitálu v nabídce destinace cestovního ruchu (PhDr. Irena Děkanovská, Ph.D.)
• Komunikace kulturní identity prostřednictvím umělecké tvorby (PhDr. Irena Děkanovská, Ph.D.)
• Vlastní téma

Zásady pro vypracování diplomové práce

Základní pravidla pro zpracování diplomových prací v ateliéru Arts Management 

Obecné požadavky 

Diplomová práce představuje samostatnou odbornou práci studenta, která prokazuje schopnost formulovat výzkumný problém, pracovat s relevantními zdroji, realizovat odpovídající výzkum nebo tvůrčí projekt a formulovat závěry využitelné pro oblast umění, kultury a arts managementu. 

Pro všechny typy diplomových prací platí následující minimální požadavky: 

• minimální rozsah textové části práce (od Úvodu po Závěr) činí zpravidla 40 normostran;  

• práce musí využívat minimálně 20 relevantních zdrojů, z toho nejméně 10 cizojazyčných zdrojů;  

• součástí práce musí být odpovídající odborná argumentace, práce s literaturou a metodologicky podložené zpracování tématu;  

• rozsah a podoba případného praktického výstupu jsou specifikovány v zadání diplomové práce.  

Student si volí jeden z následujících typů diplomové práce. 

 

1. Teoretická diplomová práce

Teoretická diplomová práce je odborně-badatelskou prací zaměřenou na teoretické zkoumání vybraného tématu z oblasti umění, kultury, médií, komunikace nebo arts managementu. Může se věnovat například analýze uměleckého díla, uměleckého směru či období, kulturního fenoménu, osobnosti, instituce nebo jiného relevantního tématu. 

Cílem práce je přispět k poznání v oblastech Arts and Humanities nebo Communication and Media prostřednictvím systematického výzkumu a kritické analýzy dostupných zdrojů. 

Výstupem může být například: 

• odborná studie,  

• monografie,  

• elektronická kniha,  

• odborný katalog,  

• libreto k výstavě,  

• jiný odborný publikační výstup odpovídající charakteru tématu.  

Praktická část nemusí být od teoretické části oddělena samostatně, pokud její začlenění odpovídá povaze zvoleného výstupu. 

 

2. Aplikovaná diplomová práce

Aplikovaná diplomová práce propojuje výzkumnou a návrhovou složku. Jejím cílem je vytvořit konkrétní návrh využitelný v praxi arts managementu, kulturních organizací nebo kreativních odvětví. 

Výstup práce musí vycházet z vlastního výzkumu a analýzy zkoumaného problému. Na základě získaných poznatků student navrhuje řešení, která mají praktickou využitelnost. 

Výstupem může být například: 

• strategie rozvoje organizace,  

• strategie participace nebo inkluze,  

• metodický manuál,  

• soubor doporučení,  

• akční plán,  

• návrh systému řízení či komunikace,  

• jiný aplikovaný dokument využitelný v praxi.  

Nezbytnou součástí práce je vždy základní výzkum, který poskytuje podklady pro formulaci návrhů a doporučení. 

3. Praktická realizační diplomová práce

Praktická realizační diplomová práce je založena na přípravě a realizaci konkrétního projektu v oblasti umění, kultury nebo kreativních odvětví. 

Součástí práce je dokumentace projektu, jeho odborná reflexe a případová studie popisující proces přípravy, realizace a vyhodnocení projektu. Praktický výstup může být realizován nebo předložen formou podrobně zpracovaného návrhu řešení. 

Výstupem může být například: 

• výstava,  

• festival,  

• koncert,  

• workshop,  

• happening,  

• vzdělávací program,  

• komunitní či participativní projekt,  

• jiná kulturní nebo umělecká realizace.  

Praktický výstup se předkládá v realizované podobě nebo ve formě návrhu doplněného odpovídající dokumentací. Textová část práce musí obsahovat popis projektu, jeho kontext, metodiku, průběh realizace, evaluaci a odbornou reflexi dosažených výsledků. 

 

Společné požadavky na všechny typy diplomových prací 

Bez ohledu na zvolený typ práce musí diplomová práce: 

• vycházet z relevantní odborné literatury a dalších zdrojů;  

• prokazovat schopnost kritické analýzy a samostatného odborného uvažování;  

• obsahovat jasně formulovaný cíl práce;  

• využívat odpovídající metodologický postup;  

• přinášet nové poznatky, doporučení nebo praktické výstupy relevantní pro oblast umění, kultury a arts managementu;  

• splňovat formální náležitosti stanovené fakultou a příslušnou směrnicí děkana.  

Podrobná specifikace tématu, rozsahu a podoby výstupu je vždy uvedena v individuálním zadání diplomové práce.

Ústní zkouška SZZ 2025/2026 se skládá z následujících okruhů a otázek:

OKRUH I: Vizuální kultura 

 Interpretace uměleckého díla 

• DIVÁK PŘED UMĚLECKÝM DÍLEM: vidění podle Gombricha, punctum a studium podle Barthese
• DIVÁKOVA KOMPETENCE: vizuální gramotnost, znalec, kritik, interpretace jako dohadová metoda (Carlo Ginsburg)
• ARACHNÉ/PŮVOD UMĚLECKÉHO DÍLA: problematika autorství a mistrovství (Vasariho Životy, Morelliho caratteri, Barthesův nulový rukopis a autor podle Foucaulta, postprodukce a post-internetový obraz podle Hito Steyerl)
• KONTEXTY UMĚLECKÉHO DÍLA: rozumĚní a prožívání uměleckého díla, sebekorekce při interpretaci podle Panofského, period eye Baxandalla, kulturní nastavení a globalizace uměleckého díla 
• INTENCE UMĚLECKÉHO DÍLA A ZACHÁZENÍ S U. D.: otevřené a uzavřené dílo (Eco), společensko-politické angažmá, artwashing, rekuperace.

 Současné umění 

• Současné umění jako mediátor aktualizovaných témat: identita a tělo, (e-)migrace, ekologie a transformace k udržitelné společnosti, náboženství a spiritualita, kánon a globalizace
• Sociální obrat v umění a v architektuře (participativní princip, arte util, aktivismus, sociální architektura)
• Politické v umění, fenomén archivu, kolektivní paměti, vyprávění, památník, role umělce
• Umělecké generace v ČR od 90. let 20. století po tu nejmladší

Současné tendence v designu 

• generace designérů, kteří formovali postmoderní hnutí (Ettore Sottsass, Alessandro Mendini), konvergence postmoderních a neomoderních tendencí od 90. let do současnosti ve světovém designu (Philippe Starck, Ron Arad, Jasper Morrison, Marc Newson, Ronan a Erwan Bouroullecovi)
• rozdíl mezi vývojem na Západě a Východě po roce 1989, konvergence postmoderních a neomoderních tendencí od 90. let do současnosti v českém designu (Bořek Šípek, Eva Jiřičná, Jan Kaplický, Jiří Pelcl, Olgoj Chorchoj, Maxim Velčovský, Rony Plesl)
• využití nových technologií v praxi světových designérů, vliv technických inovací na design (James Dyson), ornament, příroda a nové technologie (Tord Boontje), parametrický design (Zaha Hadid a Patrik Schumacher)
• významné vybrané firmy spolupracující s designéry a charakteristika jejich produkce (např. srov. IKEA, Knoll, Vitra; Apple – Jonathan Ive a Braun – Dieter Rams; Preciosa/LASVIT, Thonet/TON, mmcité, egoé, Tescoma)
• design, který pomáhá / design pro znevýhodněné skupiny, inkluzivní design, ekologie a koncepce udržitelného designu a její význam pro současné tendence v designu vs. Greenwashing

Prezentace a interpretace kulturního dědictví 

• Zák. č. 20/1987 Sb. Zákon o státní památkové péči – kulturní památka nemovitá vs. movitá KP; status národní kulturní památky; památky UNESCO; plošná památkové ochrana (městské památkové zóny a rezervace)
• klasifikace zpřístupněných památek: archeologické kulturní památky, historické kulturní památky (hrady, zámky, tvrze, kláštery, vily, domy spojené s významnými osobnostmi našich dějin,…), kulturní památky lidové architektury, skanzeny, industriální kulturní památky, památníky
• kulturní památky podle majitele či zřizovatele: ve správě státu (role Národního památkového ústavu), ve správě měst a obcí, církevní, soukromé; nástin vývoje zpřístupněných památek v České republice
• mobiliární fond – vč. evidence sbírek; instalace versus expozice: interiérová instalace, zdůrazňující historickou individualitu objektu s původním mobiliářem; b) umělá instalace; c) náznaková instalace; ochrana sbírkových předmětů v expozicích a instalacích; návštěvníci památkově chráněných objektů

Dějiny modernity – filosofie pro Arts Management 

• Srovnání moderního a postmoderního a filosofie v pozadí těchto pojmů

 OKRUH II: Umění a společnost 

 Umění a společnost 

• význam umění pro společnost i jednotlivce (Umění vnímat umění, Umění a sociální kontext, výchova a vzdělávání k umění)

Kulturní politika a sociokulturní prostředí 

• Subkultura, kontrakultura, alternativní kultura, masová kultura, Regulativní úloha kultury (kulturní vzory, kulturní potřeby, kulturní kapitál, kulturní úroveň, kulturní úpadek)
• Kultura a změna (kulturní dědictví, kulturní mezera, kulturní šok, kulturní kontakt, akulturace, kulturní konflikt, kulturní dezintegrace, kulturní konvergence)
• Politické režimy a kulturní politika (1. republika, Protektorát, socialismus, Normalizace, kulturní politika po roce 1989, proměny cenzury v kultuře, kolaborace, konformismus).
• Lokální kulturní politika (kultura na periferii, animace kultury, financování kultury, kulturní zdroje a potenciál).

Vizuální komunikace 

• Co všechno je vizuální komunikace, jak působí tvary a barvy, figura, znak, symbol
• Písmo a textové znaky a symboly v muzejním výstavnictví, základy typografie
• Orientace ve veřejném prostoru – mapy a orientační schémata
• Firemní identita, vizuální styl kulturních institucí a projektů
• Jak realizovat tištěnou publikaci (plakáty, letáky, publikace – průvodce a katalogy), základy
• Polygrafie, užitečné grafické programy aneb co stojí za to si pořídit a naučit se využívat
• Elektronická média, virtuální a augmentovaná realita a její využití v muzejní a galerijní praxi

Kurátorské přístupy   

• Od muzejních sbírek k bienále. Proměna role kurátora od 70. let 20. století po současnost: praktické dějiny umění, Marcia Tucker, (New Museum of Contemporary Art), Seth Siegelaub, Pontus Hultén, Harald Szeemann, kurátorský obrat, kurátor jako meta-umělec, umělec jako meta-kurátor, bienalizace (benátské bienále, documenta, Manifesta, ..)
• Instituce dnes a jejich typologie: terminologie, muzeum, galerie, kunsthalle, negalerijní prostor, galerie vzniklé zdola (artist-run space, DIY space, Art initiatives, Off-space, ..), transformace funkce muzea v čase (legislating, interpreting, performing)
• Geneze sbírkotvorné muzejní praxe: sbírky aristokratů, kabinety kuriozit, zpřístupnění sbírek veřejnosti, koncepty muzeí: politické (British Museum, Louvre), buržoazně revoluční (V&A Museum, Henry Cole, Gotfried Semper), vědecké (Humboldt), vlastenecko-vlastivědná
• Vývoj muzejní a výstavní architektury od 19. století po současnost: novodobé chrámy a královské paláce umění, speciální budovy, tzv. „Bilbao effect“, koncept white cube, black box, kontextuální expozice, industriální budovy, od schránek umění k zábavní funkci
• Angažované muzeum – feministické, queer a dekolonizační strategie: kritické muzeum (Piotr Piotrowski), Linda Nochlin a její přínos pro obor dějin umění, Queer kurátorství, výstavy Ars Homo Erotica, Queer British Art, dekolonizační teorie (lokální x globální), Homi Bhabha a pojem mimikry
• Světové a lokální přehlídky současného umění: otázka soutěžení, Turner Prize, Cena Jindřicha Chalupeckého, Cena Oskara Čepana,  Art Basel, bienále, Manifesta, documenta. Přehlídky současného designu (zahraniční, tuzemské např. Bienále grafického designu v Brně, Designblok, Zlin Design Week)

Interkulturní management 

• Interkulturní management: definice a vymezení pojmu interkulturní, organizační, kulturní a institucionální prostředí, situační rozdíly.
• Modely kulturních dimenzí: kulturní dimenze podle G. Hofstedeho, E. T. Halla a F. Trompenaarse. Klíčové kulturní dimenze v praxi manažera působícího v mezinárodním prostředí.
• Interkulturní komunikace: komunikační proces. Nízko-kontextové versus vysoko-kontextové kultury. Vyjednávání: příprava a realizace. Význam angličtiny v současnosti.
•  Vůdcovství (leadership): motivační teorie. Motivace napříč kulturami. Řízení výkonu zaměstnanců. Zaměstnanecké výhody. Integrovaný mezikulturní model vedení zaměstnanců.

 OKRUH III: Produkce v KKO 

 Management umění 

• Zařazení umění v kultuře: definice axiologická, definice antropologická. Dobové zařazení jejich vlivu a společenské souvislosti; odraz v dokumentu SKP a agendě příslušného ministerstva v kontextu doby (počátek 20. století, první republika, období totality, nyní)
• Teorie paměti: Kolektivní paměť, M. Halbwachs; Místa paměti, P. Nora; Kulturní paměť, J. a A. Assmannovi; Odraz v dokumentu SKP a práci konkrétních organizací a podniků
• Sociokulturní identita: Identita jednotlivce; Identita kolektivní; Identita lokální; Působení organizací veřejné služby na všechny typy identity na konkrétních příkladech činností
• Management umění v konkrétních organizacích a firmách: Případové studie manažerských funkcí (plánování, organizování, rozhodování, vedení lidí a kontroly) v oblastech řízení (obchodní, ekonomické, technické, personální, produkční) v konkrétní umělecké organizaci či firmě

Dotační management 

• Základní výzkum a aplikovaný výzkum. Technologická agentura ČR a její role v rámci systému řízení a poskytování podpory na výzkum, vývoj a inovace z veřejných prostředků ČR. Aktuální programy TA ČR. Starfos, Frascati manuál. 
• Megatrendy a velké společenské výzvy. Inovační strategie ČR – The Country for the Future. Národní plán obnovy. Národní priority orientovaného výzkumu. Dodržování zásady „významně nepoškozovat“. 
• Národní RIS3 strategie, Cíl RIS3 mise. Karty tematických oblastí RIS3 strategie ČR. RIS3 strategie Zlínského kraje. Témata VaVaI v oblasti SHUV.

Autorské právo   

• Základy práva: Systém práva (právo veřejné a soukromé, právní odvětví, právní síla); Prameny práva (materiální a formální, legislativní proces); Metody interpretace práva
• Veřejnoprávní aspekty práva jako rámec autorského práva: Ústavně-právní rovina (zejména svoboda uměleckého projevu); Trestně-právní rovina (zejména street art, padělání, narušení práv duševního vlastnictví); Správně-právní rovina (zejména přestupky v uměleckém provozu, busking, zábor veřejného prostranství)
• Autorský zákon:  Autorské dílo (znaky, druhy, volná užití); Užití díla, dílo školní a zaměstnanecké; Licence
• Status umělce v návaznosti na autorskoprávní normy: Právní režimy umělecké činnosti (svobodné povolání, živnost, závislá práce); Právnické osoby pro uměleckou činnost (včetně VKI); Pracovněprávní specifika umělecké činnosti

Marketing kultury  

• Marketingový proces v oblasti kultury, definice marketingu a jeho specifikace v oblasti KKP (art marketing, arts marketing). Marketingové situace s ohledem na jednotlivé oblasti kultury – např. kultura komerční a nekomerční, regionální a globální, hudba, divadlo, výtvarné umění atd.
• Marketingový a komunikační mix v KKP. Marketingová komunikace v kultuře, nástroje marketingové komunikace – reklama, public relations, osobní prodej, direct marketing, podpora prodeje, PR v kultuře.
• Obecné zaměření marketingových aktivit kulturních organizací – publikum, veřejnost, sponzoři, veřejný sektor – a jejich cíle, marketingový výzkum v kultuře. Role osobností v marketingu kultury (kulturní značka jako lovebrand).
• Marketingové strategie kulturních organizací. Výzvy a rizika marketingového řízení v kultuře. STP marketing – segmentace, targeting, positioning.

 Produkce 

• Definice, role a rozdělení kulturních a kreativních průmyslů (ČR, Evropská Unie, UNESCO apod.), orgány a strategické dokumenty v rámci kulturní politiky na území ČR/ EU
• Mezinárodní a lokální asociace a sítě pro kulturní a kreativní průmysly, významné konference v KKP – přínosy a benefity klastrování organizací. (ČR: Nová síť, Asociace muzeí a galerií, filmové kanceláře, EU/svět: ICOM, ENCC, ACE (architektura), Culture action Europe, trans Europe Halls, EFA, EUNIC, ENCATC, On the move, Europa Nostra, NEMO,…)
• Grantová politika a financování v kultuře – lokální a mezinárodní dotační tituly a granty pro projekty a aktivity v KKP (Visegrad Fund, Creative Europe, Culture Moves Europe, ERASMUS +, IDU – Go and see mobility, MKČR, granty na úrovni měst a krajských celků)
• Práce s publikem a současné trendy a tendence- (DEAI (diversity, equity, accessibility, inclusion), přístupnost pro lidi se specifickými poruchami potřeb, inkluzivní přístupy, udržitelnost v KKP, wellbeing a duševní zdraví, imerzní technologie v souvislosti se zapojením publika

Trh umění 

• Základní principy fungování trhu umění a prodeje umění a starožitností (primární a sekundární trh, online a živé aukce, poplatky pro kupujícího, současné trendy)
• V čem je specifický vývoj trhu umění v ČR (přerušení tradice během komunismu, následný vývoj trhu umění po roce 1989 – galerie první a druhé generace, aukční domy jsou často zároveň i galeriemi)
• Nejprodávanější segment umění na českém vs globálním trhu (v českém prostředí je to moderna, globálně současné umění) a vysvětlení proč. Nejvýznamnější české galerie a aukční domy.
• Historické začátky sběratelství (kunstkamer), významné sbírky v ČR, nevýraznější čeští sběratelé umění a jejich sbírky (1. vlna – po 1989: Petr Kelner, Vladimír Železný, Leoš Novotný, Lettenmayerovi a 2. vlna po 2000: Oldřich Šlemr, Petr Pudil, Robert Runták, Havrlantovi a další)
• umění jako investice v českém prostředí – koncept umění jako alternativního investice od individuálních sběratelů po investiční fondy (ProArte, ArteFin, The FIne Art Group). Výhody a nevýhody investice do umění, Současné trendy investice do umění (fragmentalizace, NFTs, platba kryptoměnami, virtuální předměty).
• Jakými metrikami lze analyzovat český a světový trh umění (kvalitativní a kvantitativní analýza – JT index, Art Plus, Artnet, Arprice, ArtFacts, ArtBnk, AMR atp.)
• Základní zdroje informací o dění na trhu umění v ČR a zahraničí (ArtPlus, Art&Antique, Art Newspaper, Artnet etc..]

 Projektové řízení – Kreativní projektový management 

• Model řízení životního cyklu projektu – Definice projektu, definice projektového managementu, prediktivní přístup, agilní přístup, fáze řízení životního cyklu projektu.
• Fáze designérského procesu. Analogie designérského procesu s modelem řízení životního cyklu projektu, rozdíly, problémy, iterativní přístup. 

 Animace a galerijní pedagogika   

• Definice galerijní a muzejní animace, terminologie (vysvětlení pojmu edukace, animace), současná situace umění ve vztahu k veřejnosti. Formy prezentace umění: kurzy, ateliéry, dílny, animace, besedy, workshopy. Expozice jako animační médium.  Galerie a veřejnost, vztah galerie a školy
• Galerijního lektor – pedagog či umělec, kompetence galerijního lektora, struktura animačního programu. Opory a autority české galerijní a muzejní pedagogiky (Igor Zhoř, Radek Horáček, Petra Šobáňová, Hana Stehlíková Babyrádová, Jan Slavík, Alexandra Brabcová)
• Druhy animačních programů a jejich základní rozdělení (podle prostoru: v interiéru, exteriéru, on-line prostředí, programy podle formy a praktických úkolů: výtvarné, dramatické, hudební, zvukové, pohybové, slovesné, smíšené). Doplňující animační materiály, metodické a pracovní listy, samoobslužné pracovní listy, galerijní kufřík, aktivizující metody v průběhu animačního programu