Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Státní závěrečné zkoušky

Témata kvalifikačních prací pro AR 2023/2024

Bakalářské práce:

Cocotte žena tehdy a dnes
Surrealismus jako Východisko a Inspirace
Alternativní materiály na rostlinné bázi a možnosti jejich využití v obuvnickém průmyslu
Zdobnost obuvi 10. a 20. let 21 st.
Francouzský styl a galanterie

Magisterské práce:

Futurismus
Postavení obuvnické řemesla v době konzumerismu
Deformity nohou: Hallux Valgus
DNA – identita
Kovové linie jako inspirace
Vytvoření dámské luxusní kolekce s použitím tradičních obuvnických technik

Okruhy otázek ke SZZ AR 2023/2024

Bakalářský studijní program –  Dějiny obuvi

1. Obuv, činění kůží a nepřímé důkazy o obouvání v období prehistorie (archeologické nálezy – Oregon 8 500, Arménie 3 500, Ötzi 3 300 let př. n. l., nálezy v oblasti solných dolů v Halstattu; nepřímé důkazy o úrovni obouvání – keramické nádobky).
2. Obuv v období Starověku v oblasti Blízkého východu (Egypt, Mezopotáie; základní typy obouvání; egyptská pohřební obuv; dlkazy o starověkem obuvnickém a koželužském řemesle).
3. Obuv v období antiky (nejznámější typy obuvi v antickém Řecku a Římě – sandalion, endromís, carbatina, crepida, kóthornos, calceus, caligae, babylonica; úroveň řemeslné výroby obuvi).
4. Obuv v období Velké Moravy, Byzantské a Franské říše (charakteristika typů a tvarů obuvi v období 5. – 10. století).
5. Obuv, ševcovské řemeslo a cechovní uspořádání v období středověku (nejznámější typy obuvi souliér à la poulaine, škorně, škrpály, přezůvky „trippen“, punčochové nohavice, střídání barevnosti „mi-parti“; vznik cechů a jejich úloha v rozvoji řemesla, cechovní regule, hierarchie v řemeslné dílně).
6. Obuv v období renesance vliv španělského stylu na českou módu, popis nejznámějších typů evropské renesanční obuvi – „le soulier camus“ , italské „chopines“ , španělský střevíc; úroveň obuvnického řemesla).
7. Obuv v období baroka a rokoka (mušketýrské holínky, střevíce s mašlemi nebo rozetami, červený podpatek jako atribut nobility; definice základních znaků rokokové obuvi – tzv. Ludvíkův podpatek, spony a přezky, zdobení, materiál).
8. Obuv v období 19. století, první manufaktury a továrny na územní Čecha a Moravy (klasicismus; empír; romantismus; druhé rokoko; secese; asymetrické podešve; podniky Budischowský a Popper; vliv technické revoluce na rozvoj obuvnictví – parní pohon, první šicí a obuvnické stroje).
9. Obuv v období 20. století, firma Baťa do roku 1945 (módní proměny v obouvání ve 20. století – charakteristika stylů a módních typů obuvi s přihlédnutím k historickému kontextu; nové syntetické materiály a moderní technologie; vznik a vývoj obuvnické firmy Baťa, zavádění moderních technologií, charakteristika a vývoj kolekce obuvi).
10. Lidová obuv z území Čech a Moravy (charakteristika nejstarších typů lidové obuvi – dřeváky, krpce, papuče; krojová obuv – kolínky, střevíce, brynelky).

Bakalářský studijní program –  Teorie a technologie oboru (Teorie a technologie OB, Technologická laboratoř, Obuvnické modelářství)   

 Technologická část A) Materiálová a konstrukční část B)

1.
A – Přehled technologických procesů v obuvnické výrobě.
B – Spojování šitím, druhy spojů, druhy stehů a jejich vlastnosti a použití.
2.
A – Oddělování usní vrchových, podšívkových a spodkových
B – Rozdělení usní podle růžných hledisek.
3.
A – Oddělování textilu a ostatních materiálů.
B – Organizace šicích dílen, šití svršků, úpravy obvodů dílců, úpravy horního obvodového okraje.
4.
A – Výroba napínacích stélek, opatků a tužinek. Výroba podešví, podpatků a ostatních spodkových dílců.
B – Metody snímán střední kopie kopyta. 2D a 3D digitalizace a její využití v konstrukci obuvi.
5.
A – Příprava na tvarování a tvarování. Kopyta (rozdělení, značení).
B – Ustředění střední kopie kopyta do konstrukční sítě, využití linií
6.
A – Obuv lepená. Obuv flexiblová.
B – Vliv výrobních způsobů na konstrukci šablon svršku
7.
A – Obuv rámová. Obuv prošívaná, kolíčkovaná, obracená.
B – Základní klasifikace kopyt a hlediska jejich výběru, resp. vliv kopyta na konstrukci a design. Velikostní             sortiment
8.
A – Obuv celopryžová (zavalovaná, lisovaná).
B – Základní obuvnické střihy a jejich vliv na konstrukci vrchových a podšívkových dílů
9.
A – Obuv celoplastová. Přímý nástřik podešve.
B – Názvosloví obuvnických dílců; technologický postup
10.
A – Výrobní dokumentace, technickoekonomická příprava výroby, plánování.
B – Typy švů a způsob zapravení horního obvodového okraje; technologické přídavky, co na ně má vliv.

Magisterský studijní program – Dějiny oboru (Současné tendence v designu, Současné tendence v umění, Dějiny obouvání, Estetika, Současný světový design, Současný český design)

1.
a) Obuv v období Starověku v oblasti Blízkého východu a v období antiky (Egypt, Mezopotámie; základní typy obouvání; egyptská pohřební obuv; důkazy o starověkem obuvnickém a koželužském řemesle, nejznámější typy obuvi v antickém Řecku a Římě – sandalion, endromís, carbatina, crepida, k´thornos, calceus, caligae, babylonica; úroveň řemeslné výroby obuvi).
b) Základní otázky současné estetiky: Co je umění? Kdo je umělec? Jak poznáme dobré umění? – statut uměleckého díla, jeho bezúčelovost a “neužitečnost” v protikladu k praktickým funkcím umění tzv. “užitého”
– proměny postavení umělce v dějinách: řemeslník, genius, šílenec, “svědomí lidstva”, sluha, ideologie, vizionář,
– individuální vnímání uměleckého díla, potřeba sdílet zážitek, lhostejnost vs. pozitivní nebo negativní emoce (estetika vs. anestetika).
2.
a) Obuv v období renesance, baroka a rokoka (vlivy španělského stylu na českou módu, popis nejznámějších typů evropské renesanční obuvi – „le soulier camus“, italské „chopines“, španělský střevíc; úroveň obuvnického řemesla, mušketýrské holínky, střevíce s mašlemi nebo rozetami, červený podpatek jako atribut nobility; definice základních znaků rokokové obuvi – tzv. Ludvíkův podpatek, spony a přezky, zdobení, materiály).
b) Základy sémiotiky (znaky, symboly):
– znak a jeho dvojdomost (označující a označované),
– typologie znaků: ikon, index, symbol (příklady),
– symboly ostré a neostré, devět symbolických tematických oblastí (živly, komická tělesa, geometrické tvary, čísla atd.).
3.
a) Obuv v období 19. a 20. století (klasicismus; emír; romantismus; druhé rokoko; secese; asymetrické podešve; vliv technické revoluce na rozvoj obuvnictví – parní pohon, první šicí a obuvnické stroje, módní proměny v obouvání ve 20. století
– charakteristika stylů a módních typů obuvi s přihlédnutím k historickému kontextu; nové syntetické materiály a moderní technologie).
b) Základy strukturální estetiky (estetická funkce, norma a hodnota):
– estetická funkce jako vlastnost díla se schopností vyvolat emoce,
– estetická norma a její dobová podmíněnost, změna normy jako pohyb estetické struktury, horizont očekávání a zklamané čekávání
– tři podoby estetické hodnoty: genetická, vývojová a aktuální.
4.
a) Obuvnické podniky na území Čech a Moravy v 19. a 20. století (první manufaktury a továrny na území Čech a Moravy – Budischowský a Popper; významné obuvnické firmy na území Čech a Moravy v 1. polovině 20. století – Vávra Praha, Krása Brno, Viktorin Brno, Humanic Jihlava; významné československé obuvnické podniky poválečného období – Svit Zlín, ZGK Třebíč, Sázavan Zruč nad Sázavou, Botana Skuteč, ZDA Partizánské).
b) Současné tendence v české designu/Proměny českého designu po roce 1989 (vzdělávací instituce pro designéry od 90 let, významné osobnosti současného českého designu – starší, pedagogická až nejmladší generace, význační producenti designu
– TON, mmcité atd., prezentace designu v tuzemsku)
5.
a) Firma Baťa do roku 1945 (vznik a vývoj obuvnické firmy Baťa, zavádění moderních technologií, charakteristika a vývoje kolekce obuvi).
b) Umění, instituce, trh (“život” uměleckého díla mezi soutěžemi, přehlídkami a trhem, role prestiže, ostentativní a demostrativní konzum, investice do pozice etc., příklady umělecké činnosti, která tyto principiy kritizuje nebo na ně nějakou formou ikazuje,
Jeff Koons, Zanna Kadyrova, Banksy, Federico Diáz, Krištof Kintera, David Černý).
6.
a) Významní světoví designéři obuvi v 19. a 20. století (Francois Pinet, Pietr Yantorny, André Perugia, Salvatore Ferragamo, Roger Vivier, Charles Jourdan, Beth Levine, Andrea Phiste, André Courréges, Viviene Westwood, Robert Clergerie, Jimmy Choo, Manolo Blahnik, Christian Louboutin).
b) Současné umění jako mediátor aktualizovaných témat (identita a tělo, paměť, (e-)migrace, ekologie a transformace k udržitelné společnosti, spiritualita, kánon a globalizace např. Cindy Sherman, Orlan Ming Wong, atd.; Larisa Sansour, Ai Wei Wei, Wangeshi Muttu, Ed Atkins, Eva Koťátková…).
7.
a) Významné zahraniční obuvnické firmy ve 20. století (Bally Schoenewerd Švýcarsko, Adidas a Puma Herzogenaurach Německo, Dr Martens Mnichov Německo, Converse Massachusetts USA, Nike Oregon USA).
b) Současné tendence ve světovém designu:
– význam postmoderny pro současné tendence světového designu – generace designérů, kteří formovali postmoderní hnutí (Ettore Sottsass, Alessandro Mendini),
– konvergence postmoderních a neomoderních tendencí od 90. let do součastnoti (Philippe Starck, Ron Arad, Jasper Morrison, Marc Newson, Ronan a Erwan Bouroulecovi…),
– využití nových technologií v praxi světových designérů a designérských firem,
– vliv technický inovací na design (James Dyson),
– ornament, příroda a nové technologie (Tord Boontje),
– parametrický design (Zaha Hadid a Patrik Schumacher),
– vliv AI v současné praxi návrhářské činnosti,
– kritický design (Anthony Dunne, Fiona Raby).
8.
a) Lidová obuv: historie vs. současnost (nejstraší typy lidové obuvi – dřeváky, krpce, papuče; krojová obuv – holínky, střevíce, brynelky; charakteristika současné lidové obuvi – tipy obuvi ve společnosti, obuv dnešního lidu, co se uchovalo z historie, novodobý folklór, generace Z).
b) Současné tendence ve světovém designu:
– design, který pomáhá/design pro znevýhodněné skupiny, inkluzivní design,
– ekologie a koncepce udržitelného designu a její význam pro současné tendence ve světovém designu vs. greenwashing,
– významné světové firmy spolupracující s designéry a charakteristika jejich produkce, vliv tradice a inovace (např. srov. IKEA, Knoll, Vitra; Apple – Johathan Ive a Braun – Dieter Rams).
9.
a) Tradiční obuv obyvatel:
– tradiční obuv obyvatel Evropy – formy obuvi v oblasti západní, východní, jihovýchodní a severní Evropy – Tsarouhi, srbské opánky, válenky, láptě, dřeváky, obuv Huarache, kožešinová obuv, obuv z pneumatik,
– tradiční obuv obyvatel Afriky – obuv zvaná Babouche, obuv beduínů, holínky kmene Taurégů, opánky a sandály různých etnik vyráběné z kůží místní fauny, ceremoniální sandály zdobené zvířecími motivy, zpracování kůží v Africe – koželužny ve Fazu, barvení a zdobení usní,
– tradiční obuv obyvatel Středního východu, střední Asie a Indie – obuv Kub-Kab, Yezmeh, Cerik, Giweh, holínky z Krymu a Kavkazu, obuv gutal, tibetská hosrká obuv, obuv indického subkontinentu; symbolika provedení a ornamentů na obuvi,
– tradiční obuv východní a jihovýchodní Asie – čínská obuv pro mandaríny, trepky s výšivkami, obuv z rostlinných materiálů, obuv pro ženy s tvz. lotosovým chodidlem, madžuská obuv Huapandi, japonská obuv Tabi, Zori, Waraji; obuv z Vietnamu, Kambodži, Koreje, Thajska, Indonésie, Filipín, rituální obuv Kadaitia; symbolika provedení a ornamentů na obuvi,
– tradiční obuv obyvatel Severní a Jižní Ameriky – mokasíny severoamerických indiánů, obuv Inuitů z kůží a kožešin, kovbojské holínky, sadnály Inků, Huarache, Alpargats, obuv z pneumatik.
b) Sociální obrat v umění (participativní princip v umění, atre util, aktivismus, politizace např. Tania Bruguera, Francis Alys, Tereza Margolles, Hito Steyerl, Andreas Gajdošík, Kateřina Šedá).
10.
a) Designeři a výrobci obuvi 21. století: Česká republika, svět
b) Současné tendence v designu obuvi:
– jak se navrhuje obuv dnes, materiály, technologie, postavení řemesla v současnosti,
– současné trendy v designu obuvi, tipy obuvi, význačné osobnosti a firmy.

Magisterský studijní program – Teorie a technologie oboru (Biomechanika, Současné tendence v designu obuvi, Tradiční řemeslné techniky, Zkušebnictví)

1.
A) Biomechanika:
– Jaké funkce musí obuv splňovat?
– Co poškozuje rychleji nohy? a) Teplo b) Chlad
B) Zkušebnictví:
– Následky nedokonalého upevnění obuvi na nártu (podle střihu, podle lokalizace, špice, paty, podšívka, bandáže, podešve).
2.
A) Biomechanika:
– Na jakou silu jsou stavěny svaly v nohách? a) Tahovou b) Tlakovou
– Jakou funkci klenby zabezpečují svaly v nohách? a) Propulzivní b) Stabilizační c) Fixační
B) Zkušebnictví:
– Význam a vlastnosti podešve (vady ve výrobě a spotřebitelem způsobená poškození, opotřebení).
3.
A) Biomechanika:
– Při jaké chůzi se výrazněji projevují dynamické poruchy?
– Vyjmenujte všechny klenby, které má noha. Která klenba je nejvíce namáhána při chůzi dolů svahem?
B) Zkušebnictví:
– Vlastnosti a poruchy šití ve výrobě a při používání spotřebitelem.
4.
A) Biomechanika:
– Jaké dva protichůdné mechanismy z hlediska funkce využívá noha?
– Jakou funkci mají prsty na nohou?
B) Zkušebnictví:
– Ztužovací materiály, jejich vady ve výrobě a poškození spotřebitelem.
5.
A) Biomechanika:
– Jakou funkci umožňuje noze Chopartův kloub?
– Pokud zapínání na obuvi mechanicky brání funkci Chopartova kloubu, kan se přenese tlak na noze?
B) Zkušebnictví:
– Výrobní vady u obuvi (vrchový materiál, ztužovací materiály, kování a uzavírací systémy, podšívkové materiály a podešve, poškození uvedených materiálu spotřebitelem).
6.
A) Biomechanika:
– Jaká je kostní stavba podélné klenby z pohledu výšky klenby?
– Jaký funkční význam má podpatek na obuvi?
B) Tradiční řemeslné techniky:
– Tradiční historické výrobní způsoby, vývoj výrobních způsobů.
7.
A) Biomechanika:
– Která jsou kritická místa na noze, které obuv nejvíce poškozuje?
– Čím se vyznačuje obuv tipu “barefoot”. Proč je zdravotně nevhodná pro děti? Zdůvodněte a vyjádřete svůj názor na tento tip obuvi.
B) Tradiční řemeslné techniky:
– Obuv flexiblová – rozdělení a varianty, výrobní postup pro ruční výrobu.
8.
A) Současné tendence v designu obuvi:
-Jak se navrhuje obuv dnes – popište postup a využívané nástroje. Tradiční přístupy vs. moderní/současné/inovativní. Materiály, technologie, postavení řemesla v současnosti.
B) Tradiční řemeslné techniky:
– Rámová obuv, druhy rámové obuvi, způsoby zhotovení napínací stélky pro rámovou obuv.
9.
A) Současné tendence v designu obuvi:
– Tradiční vs. inovativní/současné materiály využívané v obuvnictví; alternativy usně; tradiční vs. inovativní technologie při navrhování a výrobě obuvi – 3D tisk, 3D knitting, CAD nástroje.
B) Tradiční řemeslné techniky:
– Rámová obuv obyčejná a hrubošítá – výrobní postup pro ruční výrobu.
10.
A) Současné tendence v designu obuvi:
– Jaké trendy poslední doby, designéry a tvůrci obuvi vás osobně ovlivnili; jaké inovativní materiály a technologie jste si osvojili a vnímáte je jako efektivní? Porovnejte váš tradiční vs. inovativní přístup při návrhu a výrobě obuvi.
B) Tradiční řemeslné techniky:
– Řemeslná výroba galanterních a brašnářských výrobků.