Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Státní závěrečné zkoušky

Témata kvalifikačních prací pro AR 2024/2025

Bakalářské práce:

Magisterské práce:

Okruhy otázek ke SZZ AR 2024/2025

Bakalářský studijní program –  Dějiny obouvání

1. Obuv, činění kůží a nepřímé důkazy o obouvání v období prehistorie (archeologické nálezy – Oregon 8 500, Arménie 3 500, Ötzi 3 300 let př. n. l., nálezy v oblasti solných dolů v Halstattu; nepřímé důkazy o úrovni obouvání – keramické nádobky).
2. Obuv v období Starověku v oblasti Blízkého východu (Egypt, Mezopotámie; základní typy obouvání; egyptská pohřební obuv; důkazy o starověkem obuvnickém a koželužském řemesle).
3. Obuv v období antiky (nejznámější typy obuvi v antickém Řecku a Římě – sandalion, endromís, carbatina, crepida, kóthornos, calceus, caligae, babylonica; úroveň řemeslné výroby obuvi).
4. Obuv v období Velké Moravy, Byzantské a Franské říše (charakteristika typů a tvarů obuvi v období 5. – 10. století).
5. Obuv, ševcovské řemeslo a cechovní uspořádání v období středověku (nejznámější typy obuvi souliér à la poulaine, škorně, škrpály, přezůvky „trippen“, punčochové nohavice, střídání barevnosti „mi-parti“; vznik cechů a jejich úloha v rozvoji řemesla, cechovní regule, hierarchie v řemeslné dílně).
6. Obuv v období renesance vliv španělského stylu na českou módu, popis nejznámějších typů evropské renesanční obuvi – „le soulier camus“ , italské „chopines“ , španělský střevíc; úroveň obuvnického řemesla).
7. Obuv v období baroka a rokoka (mušketýrské holínky, střevíce s mašlemi nebo rozetami, červený podpatek jako atribut nobility; definice základních znaků rokokové obuvi – tzv. Ludvíkův podpatek, spony a přezky, zdobení, materiál).
8. Obuv v období 19. století, první manufaktury a továrny na území Čech a Moravy (klasicismus; empír; romantismus; druhé rokoko; secese; asymetrické podešve; podniky Budischowský a Popper; vliv technické revoluce na rozvoj obuvnictví – parní pohon, první šicí a obuvnické stroje).
9. Obuv v období 20. století, firma Baťa do roku 1945 (módní proměny v obouvání ve 20. století – charakteristika stylů a módních typů obuvi s přihlédnutím k historickému kontextu; nové syntetické materiály a moderní technologie; vznik a vývoj obuvnické firmy Baťa, zavádění moderních technologií, charakteristika a vývoj kolekce obuvi).
10. Lidová obuv z území Čech a Moravy (charakteristika nejstarších typů lidové obuvi – dřeváky, krpce, papuče; krojová obuv – kolínky, střevíce, brynelky).

Bakalářský studijní program –  Teorie a technologie oboru (Teorie a technologie OB, Technologická laboratoř, Obuvnické modelářství)   

1. Obuvnická terminologie, zařazení obuvi podle materiálu, výrobního způsobu, střihu a výšky svršku, účelu atd.
2. Oddělování, způsoby oddělování v obuvnické a galanterní výrobě, řezání, stříhání.
3. Oddělování vrchových, spodkových a podšívkových usních – způsoby oddělování, zásady pro vysekávání.
4. Oddělování textilu a syntetických materiálů, způsoby oddělování, zásady pro vysekávání.
5. Způsoby spojování v obuvnické a galanterní výrobě, spojování lepením.
6. Spojování šitím, druhy spojů, druhy stehů a jejich vlastnosti a použití.
7. Organizace šicích dílen, šití svršků, úpravy obvodů dílců, úpravy horního obvodu.
8. Výroba napínacích stélek.
9. Výroba opatků a tužinek.
10. Výroba podešví, materiálové možnosti, technologie výroby.
11. Výroba podpatků a ostatních spodkových dílců.
12. Příprava na tvarování, formy a proces tvarování.
13. Kopyta, zařazení kopyt, značení kopyt, výroba a úprava kopyt.
14. Obuv lepená, charakterizace výrobního způsobu, jeho výhody a nevýhody, operace při výrobě.
15. Obuv flexiblová, charakterizace výrobního způsobu, jeho výhody a nevýhody, operace při výrobě.
16. Obuv rámová charakterizace výrobního způsobu, jeho výhody a nevýhody, operace při výrobě.
17. Obuv prošívaná, kolíčkovaná, obracená.
18. Obuv celopryžová, obuv lisovaná, obuv zavalovaná, charakterizace a postup výroby. Přímé navulkanizování podešve.
19. Obuv celoplastová. Přímý nástřik podešve.
20. Výrobní dokumentace, technickoekonomická příprava výroby, plánování.

Magisterský studijní program – Dějiny oboru (Současné tendence v designu, Současné tendence v umění, Dějiny obouvání, Estetika, Současný světový design, Současný český design)

1.
a) Obuv v období Starověku v oblasti Blízkého východu a v období antiky (Egypt, Mezopotámie; základní typy obouvání; egyptská pohřební obuv; důkazy o starověkém obuvnickém a koželužském řemesle, nejznámější typy obuvi v antickém Řecku a Římě – sandalion, endromís, carbatina, crepida, k´thornos, calceus, caligae, babylonica; úroveň řemeslné výroby obuvi).
b) Základní otázky současné estetiky: Co je umění? Kdo je umělec? Jak poznáme dobré umění? – statut uměleckého díla, jeho bezúčelovost a “neužitečnost” v protikladu k praktickým funkcím umění tzv. “užitého”
– proměny postavení umělce v dějinách: řemeslník, génius, šílenec, “svědomí lidstva”, sluha, ideologie, vizionář,
– individuální vnímání uměleckého díla, potřeba sdílet zážitek, lhostejnost vs. pozitivní nebo negativní emoce (estetika vs. anestetika).
2.
a) Obuv v období renesance, baroka a rokoka (vlivy španělského stylu na českou módu, popis nejznámějších typů evropské renesanční obuvi – „le soulier camus“, italské „chopines“, španělský střevíc; úroveň obuvnického řemesla, mušketýrské holínky, střevíce s mašlemi nebo rozetami, červený podpatek jako atribut nobility; definice základních znaků rokokové obuvi – tzv. Ludvíkův podpatek, spony a přezky, zdobení, materiály).
b) Základy sémiotiky (znaky, symboly):
– znak a jeho dvojdomost (označující a označované),
– typologie znaků: ikon, index, symbol (příklady),
– symboly ostré a neostré, devět symbolických tematických oblastí (živly, kosmická tělesa, geometrické tvary, čísla atd.).
3.
a) Obuv v období 19. a 20. století (klasicismus; emír; romantismus; druhé rokoko; secese; asymetrické podešve; vliv technické revoluce na rozvoj obuvnictví – parní pohon, první šicí a obuvnické stroje, módní proměny v obouvání ve 20. století
– charakteristika stylů a módních typů obuvi s přihlédnutím k historickému kontextu; nové syntetické materiály a moderní technologie).
b) Základy strukturální estetiky (estetická funkce, norma a hodnota):
– estetická funkce jako vlastnost díla se schopností vyvolat emoce,
– estetická norma a její dobová podmíněnost, změna normy jako pohyb estetické struktury, horizont očekávání a zklamané čekávání
– tři podoby estetické hodnoty: genetická, vývojová a aktuální.
4.
a) Obuvnické podniky na území Čech a Moravy v 19. a 20. století (první manufaktury a továrny na území Čech a Moravy – Budischowský a Popper; významné obuvnické firmy na území Čech a Moravy v 1. polovině 20. století – Vávra Praha, Krása Brno, Viktorin Brno, Humanic Jihlava; významné československé obuvnické podniky poválečného období – Svit Zlín, ZGK Třebíč, Sázavan Zruč nad Sázavou, Botana Skuteč, ZDA Partizánské).
b) Současné tendence v české designu/Proměny českého designu po roce 1989 (vzdělávací instituce pro designéry od 90 let, významné osobnosti současného českého designu – starší, pedagogická až nejmladší generace, význační producenti designu
– TON, mmcité atd., prezentace designu v tuzemsku)
5.
a) Firma Baťa do roku 1945 (vznik a vývoj obuvnické firmy Baťa, zavádění moderních technologií, charakteristika a vývoje kolekce obuvi).
b) Umění, instituce, trh (“život” uměleckého díla mezi soutěžemi, přehlídkami a trhem, role prestiže, ostentativní a demonstrativní konzum, investice do pozice etc., příklady umělecké činnosti, která tyto principy kritizuje nebo na ně nějakou formou ukazuje,
Jeff Koons, Zanna Kadyrova, Banksy, Federico Diáz, Krištof Kintera, David Černý).
6.
a) Významní světoví designéři obuvi v 19. a 20. století (Francois Pinet, Pietr Yantorny, André Perugia, Salvatore Ferragamo, Roger Vivier, Charles Jourdan, Beth Levine, Andrea Phiste, André Courréges, Viviene Westwood, Robert Clergerie, Jimmy Choo, Manolo Blahnik, Christian Louboutin).
b) Současné umění jako mediátor aktualizovaných témat (identita a tělo, paměť, (e-)migrace, ekologie a transformace k udržitelné společnosti, spiritualita, kánon a globalizace např. Cindy Sherman, Orlan Ming Wong, atd.; Larisa Sansour, Ai Wei Wei, Wangeshi Muttu, Ed Atkins, Eva Koťátková…).
7.
a) Významné zahraniční obuvnické firmy ve 20. století (Bally Schoenewerd Švýcarsko, Adidas a Puma Herzogenaurach Německo, Dr Martens Mnichov Německo, Converse Massachusetts USA, Nike Oregon USA).
b) Současné tendence ve světovém designu:
– význam postmoderny pro současné tendence světového designu – generace designérů, kteří formovali postmoderní hnutí (Ettore Sottsass, Alessandro Mendini),
– konvergence postmoderních a neomoderních tendencí od 90. let do současnosti (Philippe Starck, Ron Arad, Jasper Morrison, Marc Newson, Ronan a Erwan Bouroulecovi…),
– využití nových technologií v praxi světových designérů a designérských firem,
– vliv technický inovací na design (James Dyson),
– ornament, příroda a nové technologie (Tord Boontje),
– parametrický design (Zaha Hadid a Patrik Schumacher),
– vliv AI v současné praxi návrhářské činnosti,
– kritický design (Anthony Dunne, Fiona Raby).
8.
a) Lidová obuv: historie vs. současnost (nejstarší typy lidové obuvi – dřeváky, krpce, papuče; krojová obuv – holínky, střevíce, brynelky; charakteristika současné lidové obuvi – tipy obuvi ve společnosti, obuv dnešního lidu, co se uchovalo z historie, novodobý folklór, generace Z).
b) Současné tendence ve světovém designu:
– design, který pomáhá/design pro znevýhodněné skupiny, inkluzivní design,
– ekologie a koncepce udržitelného designu a její význam pro současné tendence ve světovém designu vs. greenwashing,
– významné světové firmy spolupracující s designéry a charakteristika jejich produkce, vliv tradice a inovace (např. srov. IKEA, Knoll, Vitra; Apple – Johathan Ive a Braun – Dieter Rams).
9.
a) Tradiční obuv obyvatel:
– tradiční obuv obyvatel Evropy – formy obuvi v oblasti západní, východní, jihovýchodní a severní Evropy – Tsarouhi, srbské opánky, válenky, láptě, dřeváky, obuv Huarache, kožešinová obuv, obuv z pneumatik,
– tradiční obuv obyvatel Afriky – obuv zvaná Babouche, obuv beduínů, holínky kmene Taurégů, opánky a sandály různých etnik vyráběné z kůží místní fauny, ceremoniální sandály zdobené zvířecími motivy, zpracování kůží v Africe – koželužny ve Fazu, barvení a zdobení usní,
– tradiční obuv obyvatel Středního východu, střední Asie a Indie – obuv Kub-Kab, Yezmeh, Cerik, Giweh, holínky z Krymu a Kavkazu, obuv gutal, tibetská horská obuv, obuv indického subkontinentu; symbolika provedení a ornamentů na obuvi,
– tradiční obuv východní a jihovýchodní Asie – čínská obuv pro mandaríny, trepky s výšivkami, obuv z rostlinných materiálů, obuv pro ženy s tzv. lotosovým chodidlem, madžuská obuv Huapandi, japonská obuv Tabi, Zori, Waraji; obuv z Vietnamu, Kambodži, Koreje, Thajska, Indonésie, Filipín, rituální obuv Kadaitia; symbolika provedení a ornamentů na obuvi,
– tradiční obuv obyvatel Severní a Jižní Ameriky – mokasíny severoamerických indiánů, obuv Inuitů z kůží a kožešin, kovbojské holínky, sandály Inků, Huarache, Alpargats, obuv z pneumatik.
b) Sociální obrat v umění (participativní princip v umění, atre util, aktivismus, politizace např. Tania Bruguera, Francis Alys, Tereza Margolles, Hito Steyerl, Andreas Gajdošík, Kateřina Šedá).
10.
a) Designeři a výrobci obuvi 21. století: Česká republika, svět
b) Současné tendence v designu obuvi:
– jak se navrhuje obuv dnes, materiály, technologie, postavení řemesla v současnosti,
– současné trendy v designu obuvi, tipy obuvi, význačné osobnosti a firmy.

Magisterský studijní program – Teorie a technologie oboru (Biomechanika, Současné tendence v designu obuvi, Tradiční řemeslné techniky, Zkušebnictví)

1. Tradiční historické výrobní způsoby, vývoj výrobních způsobů.
2. Obuv flexiblová – rozdělení a varianty, výrobní postup pro ruční výrobu.
3. Rámová obuv, charakteristika a druhy rámové obuvi, způsoby zhotovení napínací stélky se žebrem pro rámovou obuv.
4. Rámová obuv obyčejná a hrubošitá – výrobní postup pro ruční výrobu.
5. Řemeslná výroba galanterních a brašnářských výrobků, klasifikace těchto výrobků, specifika při konstrukci a technologii.
6. Právní rámec prodeje obuvi v ČR, odpovědnost prodávajícího. (Jaké právní předpisy upravují prodej obuvi a jaké povinnosti z nich vyplývají pro prodávajícího. Zaměřte se na občanský zákoník a zákon o ochraně spotřebitele. Uveďte, jaké informace musí být při prodeji obuvi poskytnuty zákazníkovi.)
7. Reklamace obuvi v ČR. (Jaké jsou klíčové kroky reklamačního řízení? Popište průběh reklamace od jejího zahájení až po vyřízení, včetně lhůt a povinností prodejce. Jak by měl prodejce postupovat, aby předešel problémům? Uveďte, jakou roli hraje znalecké posouzení.)
8. Technické normy a zkušebnictví. (Jaký je význam obuvnických technických norem (např. ČSN 79 5600, ČSN 79 5790) pro posuzování kvality obuvi? Jak souvisí normy se zkušebními metodami? Uveďte příklady a popište některé zkušební metody používané ke zjištění vlastností obuvi. Jak se hodnotí přijatelné odchylky v provedení obuvi a jaký mají význam pro prodej a reklamace?)
9. Vady obuvi. (Jaké vady obuvi mohou vzniknout v důsledku nevhodné konstrukce, použití vadného materiálu nebo chyb ve výrobě? Uveďte příklady konstrukčních, materiálových a výrobních vad a popište jejich dopad na uživatele. Jak se liší skryté a zjevné vady, jak se liší vady odstranitelné a neodstranitelné?)
10. Vliv používání a údržby obuvi na její životnost. (Jaký vliv má způsob používání a údržby na životnost obuvi a jak se tyto faktory zohledňují při reklamacích? Popište, jak se běžné i nevhodné užívání obuvi odráží na jejím opotřebení. Jak lze odlišit vadu materiálu od přirozeného opotřebení? Jakou roli hraje správná péče o obuv a jak může spotřebitel ovlivnit její životnost správným užíváním a údržbou?)
11. Stavba nohy a její funkce.
12. Definujte pojmy – NOHA UNAVENÁ, VADNÁ A NEMOCNÁ. Popište mezi nimi rozdíly.
13. Jaké požadavky kladou nohy na obuv.
14. Popište celou fyziologii kroku od fáze HEEL STRIKE po TERMINÁL SWING. Při jaké chůzi se výrazněji projevují dynamické poruchy. Vysvětlete proč.
15. Popište anatomickou stavbu dolní končetiny a pohyby v kotníku ve všech 3 rovinách.
16. Vyjmenujte všechny 3 typy ploché nohy z pohledu funkce a popište, jaké jsou možnosti řešení v rámci obuvnictví. Které strukturální deformity způsobuje nevhodně zvolená obuv.
17. DIABETICKÁ NOHA – vznik, léčba, parametry vhodné obuvi z hlediska bezpečnosti a prevence. NEUROPATIE – příčiny, léčba a následky nevhodné materiálové skladby.
18. Požadavky na dětskou obuv z pohledu vývojové kineziologie a ochrany zdraví do věku 8 let.
19. Popište všechny parametry, které ovlivňují zdravotně nezávadné obouvání z pohledu funkce nohy.
20. Popište všechny funkce, které poskytuje noha k zdravé a bezpečné chůzi, a jak nevhodně obuvi znemožňuje/ eliminuje tyto funkce.