Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Otevřít navigaci

Ateliér Design oděvu

Státní závěrečné zkoušky

Témata kvalifikačních prací pro akad. rok 2024/2025

Bakalářské práce:

  1. Spolupráce
    Tvorba oděvní kolekce nebo produktové řady ve spolupráci s konkrétní firmou, designéry a výrobci.
    Vedoucí práce: MgA. Lenka Mičolová; doc. MgA. Kristýna Petříčková, Ph.D.
  2. Ready to wear
    Tvorba oděvní kolekce pro konkrétní nebo fiktivní osobnost, pro volný čas, sport, specifickou činnost nebo profesi.
    Vedoucí práce: MgA. Lenka Mičolová
  3. Od tradice k budoucnosti módy
    Reflexe tradičního přístupu do moderního oděvu, využití originality řemeslných technik, střihového řešení, motivů a detailů ve spojení s vlastním autorským přínosem.
    Vedoucí práce: MgA. Lenka Mičolová; doc. MgA. Kristýna Petříčková, Ph.D.
  4. Inovace v oděvním designu Nové technologie v designu oděvu se zaměřením na inovativní využití textilních materiálů a využití nových konstrukčních a dekonstrukčních přístupů.
    Vedoucí práce: MgA. Lenka Mičolová
  5. Volné téma
    Autorská kolekce oděvů a oděvních doplňků inspirovaná například uměním, filmem, subkulturou, historický obdobím, folklórem a podobně.
    Vedoucí práce: MgA. Lenka Mičolová
  6. Aktuální enviromentální otázky a nové vize v oděvu
    Vytvoření oděvní kolekce nebo produktové řady vycházející z okruhů, jako je recyklace, upcycling, udržitelnost, příroda a inovace.
    Vedoucí práce: MgA. Lenka Mičolová

Magisterské práce:

  1. Ready to wear
    Tvorba oděvní kolekce nebo produktové řady ve spolupráci s konkrétní firmou, designéry nebo výrobci.
    Vedoucí práce: doc. MgA. Kristýna Petříčková, Ph.D.
  2. Od tradice k budoucnosti módy
    Reflexe tradičního přístupu do moderního oděvu, využití originality řemeslných technik, střihového řešení či prvků vycházejících z inspiračního zdroje ve spojení s vlastním autorským přínosem.
    Vedoucí práce: doc. MgA. Kristýna Petříčková, Ph.D.
  3. Inovace v oděvním designu 
    Inovativní textilní materiály a jejich uplatnění v textilním odvětví a oděvním designu. Využití nových konstrukčních a dekonstrukčních přístupů.
    Vedoucí práce: doc. MgA. Kristýna Petříčková, Ph.D.
  4. Volné téma
    Autorská kolekce oděvů a oděvních doplňků inspirovaná uměním, filmem, subkulturou, historickým obdobím, folklórem a podobně.
    Vedoucí práce: doc. MgA. Kristýna Petříčková, Ph.D.
  5. Slow Fashion versus Fast Fashion 
    Hledání východiska z pozice oděvního designera. Vytvoření oděvní kolekce anebo produktové řady.
    Vedoucí práce: doc. MgA. Kristýna Petříčková, Ph.D.
  6. Oděvní kolekce uplatňující malířské vyjadřovací prostředky v trojrozměrném funkčním oděvu
    Vedoucí práce:

Okruhy otázek ke SZZ ak. roku 2024/2025

Bakalářský studijní program – Dějiny odívání (B0212A310004)

  1. Odívání ve starověkém Egyptě a Mezopotámii
    a) starověký přední východ – Mezopotámie, ženský a mužský oděv, oděv kaunakès, úprava hlavy, dochované fragmenty oděvu a oděvních doplňků
    b) starověký Egypt, typy oděvních součástek, skladba oděvu starověkého egyptského panovníka, skladba oděvu starověkého egyptského muže a ženy, ženské a mužské účesy ve starověkém Egyptě, koptský oděv, dochované textilie a fragmenty z období Egyptské říše
  2. Klasický starověký oděv v centrálním Středomoří
    a) řecký starověký oděv, hlavní charakteristika řeckého starověkého oděvu, typy oděvních součástek, úprava hlavy, oděvní materiály, dochované fragmenty oděvu a oděvních doplňků
    b) římský starověký oděv, typy oděvních součástek, civilní oděv mužský a ženský
  3. Počátky evropského středověkého oděvu, evropská móda 12. – 15. století
    a) raně středověký byzantský oděv, oděv vrcholného a pozdního středověku, dochované fragmenty oděvu a oděvních doplňků na území Evropy
    b) vývoj ornamentu na vzorovaných středověkých textiliích, střediska výroby hedvábných látek
  4. Oděv renesanční Evropy
    a) charakteristika italského, španělského šlechtického renesančního oděvu v období 15. -16. století. Znaky anglické, francouzské, uherské a německé renesance v oděvu nobility v 16. století.  Dochované fragmenty oděvu a oděvních doplňků
    b) český renesanční oděv v 15. a 16. století, charakteristika oděvu, jeho skladba, vliv Evropských zemí na český renesanční oděv, dochované fragmenty oděvu a oděvních doplňků na našem území
  5. Barokní oděv na území Evropy
    a) raně barokní evropský oděv a jeho znaky, význam krajky v barokním oděvu
    b) módní změny versus tradiční vztah k oděvu jako hodnotě, prohlubující se propast mezi oděvem tradičním a módním, vznik lidového oděvu
  6. Systém módy a ostentativní způsob sebeprezentace evropské aristokracie v 17. století a počátku 18. století
    a) přesun centra módy do Francie, vznik pojmu móda, její kosmopolitnost a proměnlivost
    b) móda ve Versailles za vlády Ludvíka XIV., oděvní materiály a jejich barevnost
  7. Rokokový oděv francouzské a anglické šlechty v 18. století
    a) francouzská móda v období Ludvíka XV., anglomanie, anglický rokokový kostým
    b) skladba a názvosloví dámského a pánského šlechtického oděvu
  8. Francouzská buržoazní revoluce v odívání. Evropská móda v období od počátku 19. století do 1. poloviny
    19. století
    a) móda francouzské revoluce jako výrazový prostředek politické příslušnosti, móda hnutí muscadins, incroyalbes a merveilleuses, empír, textilní materiály, Dandysmus
    b) evropská móda v letech 1820 -1830, romantický styl v letech 1825 -1838 v období biedermaieru, dochované oděvy
  9. Vývoj módy u evropského oděvu v letech 1845 – 1880
    a) módní rozdíly v siluetě evropského oděvu v období od roku 1845 – 1880
    b) nové textilní materiály, použití umělého barviva v oděvu, fenomén nevěsty v bílém, osobnost Charlese Frederica Wortha
  10. Tendence 80. let 19. století a secesní kostým. Počátky sportovního oděvu
    a) silueta oděvu a její změny v průběhu let 1880 – 1910, silueta belle époque, vznik dámského kostýmu
    b) sportovní móda, kalhoty v dámském šatníku, reformní oděv

Bakalářský studijní program – Teorie a technologie oboru (B0212A31004)

  1. Druhy textilních vláken a rozdělení textilií
    Základní rozdělení textilních vláken (přírodní, chemická, přírodní anorganická, přírodní živočišná, přírodní rostlinná, atd.), příklady vláken. Délkové a plošné textilie. Pojmy: vlákno, tkanina, pletenina, netkaná textilie, kůže a kožešiny. Metody rozpoznávání vláken. Spalovací a mikroskopická zkouška.
  2. Výroba příze a vazby tkanin
    Zpracování vlákna do příze. Všeobecný postup předení. Pojmy: pramen, rouno, ztenčený pramen, předpříze, příze. Zákrut příze, skaná příze.
    Výroba a vazby tkanin, příprava osnovy a útku, pojmy vazba tkaniny, vazní bod, střída, raport. Základní vazby tkanin a jejich odvozeniny.
  3. Úpravy textilních materiálů
    Mechanické, chemické a speciální úpravy, jejich význam a použití. Bělení, barvení a potisk plošných textílií. Úpravy pro zlepšení vzhledu a vlastností materiálu. Čistící úpravy. Způsoby potisku textilií.
  4. Vývoj nových materiálů
    Vývoj materiálů a změny v módním průmyslu příchodem vláken: polyester, nylon, spandex, teflonové vlákno, gore-tex. Inteligentní textílie a jejich využití.
    Modal, Lyocel, bambusové vlákno, konopné vlákno, vlákna z recyklovaných plastů.
    Vývoj moderních vláken 21. století. Pojem BIO couture. Organické textilní továrny a certifikáty kvality materiálů.
  5. Proces tvorby střihu
    Základní rozdělení střihů. Konstruovaný, aranžovaný oděv, kombinace obou metod. Nové metody při vytváření střihu.
    Metody konstruovaného střihu. Proporční, těloměrná a kombinovaná metoda.
    Velikostní sortiment, postup měření tělesných rozměrů. Rozměry výškové, šířkové, délkové a obvodové.
  6. Technologie a její význam
    Tři fáze výroby oděvů: oddělovací, tepelnotvarovací, spojovací proces.
    Obsah technologické a střihové dokumentace (technický nákres, technický popis, technologický postup, střihové šablony, polohové nákresy.) Základní pojmy oděvnického názvosloví, odvětví oděvnictví. Základní rozdíly mezi individuální, malosériovou a průmyslovou výrobou oděvu.
  7. Oddělovací proces
    První fáze výroby oděvů. Stříhání, řezání, vysekávání a vykrajování oděvních součástek. Pojmy: poloha, nálož, náložový list, jednovelikostní a vícevelikostní poloha. Výška a délka nálože. Metody a technika nakládání. Káro, vzor, návaznost vzorů atd.
  8. Tepelnotvarovací proces
    Proces formování oděvů na požadovaný tvar. Žehlení, základní pojmy a parametry žehlení. Prostředky na žehlení, žehlící stroj, žehlící komora, žehlící figuríny, žehlička, jiné žehlící stroje. Podlepování oděvních součástek za pomoci lisování a jeho význam.
    Materiály náchylné na krčení, nekrčivé materiály a nekrčivá úprava materiálů.
  9. Spojovací proces
    Konvenční a nekonvenční spojování oděvních součástek. Rozdělení a funkce speciálních šicích strojů. Pojmy: kraj, okraj, záložka, štep. Názvosloví švů a jejich charakteristika podle účelu a způsobu tvorby. Hřbetové, přeplátované, začišťovací a dotykové švy. Úprava švových záložek oděvů.
  10. Proces tvorby kolekce a postprodukce
    Proces tvorby kolekce, specifika kusové výroby a velkovýroby, diferenciace mezi designerem a firmou. Rozlišování pracovní pozice designera v kontextu s designerským týmem. Výběr materiálů a globální veletrhy. Ochrana a údržba oděvů.

Magisterský studijní program – N0212A31007 – Dějiny oboru (Současné tendence v umění, Estetika, Dějiny odívání)

  1.  Móda na přelomu 19. a 20. století
    a) secese, vznik haute couture, charakteristika doby, vznik módních časopisů, módní kresba, salony a jejich představitelé, silueta, materiály, inspirace,
    b) základy sémiotiky (znaky, symboly): znak a jeho dvojdomost (označující a označované); typologie znaků: ikon, index, symbol (příklady); znakové systémy: přirozený jazyk a ostatní; symboly ostré a neostré, devět symbolických tematických oblastí (živly, kosmická tělesa, geometrické tvary, čísla atd.).
  2. Móda 20. let
    a) charakteristika doby, art deco, styl „la garşone“ nejdůležitější módní tvůrci, barvy, materiály,             siluety, doplňky, Coco Chanel – první období,
    b) základy strukturální estetiky (estetická funkce, hodnota): estetická funkce jako vlastnost díla se schopností vyvolat emoce:; tři podoby estetické hodnoty: genetická, vývojová a aktuální.
  3. Móda 30. let
    a) vliv hospodářské krize na módu, vznik sportovní módy, vliv filmu, návrháři filmových kostýmů. Surrealismus a móda, tvorba Elsy Schiaparelli.,
    b) proměny postavení umělce v dějinách: řemeslník, genius, šílenec, “svědomí lidstva”, sluha ideologie, vizionář.
  4. Válečná a poválečná léta
    a) charakteristika doby, válečná situace v pařížské haute couture, americká móda, pováleční Divadlo módy, Christian Dior a jeho New Look, ostatní představitelé módy 50. let, Coco Chanel – její druhé období, změna pánské siluety,
    b) umění, instituce, trh (“život” uměleckého díla mezi soutěžemi, přehlídkami a trhem, role prestiže, ostentativní a demonstrativní konzum, investice do pozice etc., příklady umělecké činnosti, která tyto principy kritizuje nebo na ně nějakou formou ukazuje, Jeff Koons, Zanna Kadyrova, Banksy, Federico Diáz, Krištof Kintera, David Černý).
  5. Móda 60. let
    a) charakteristika doby, generace baby boomu, nástup prêt-à-porter, charakteristika tvorby prêt-à-porter, hlavní představitelé revolučního módního dění, materiály, barvy, tvary, vliv pop kultury na módu,
    b) statut uměleckého díla, jeho bezúčelovost a “neužitečnost” v protikladu k praktickým funkcím umění tzv. “užitého”.
  6. Móda 70. let
    a) charakteristika doby, inspirace, nástup italské módy, první vlna Japonců v Paříži, Sonia Rykiel, punk, retro filmy jako inspirace, americká móda – představitelé, koncepce značky v módě,
    b) individuální vnímání uměleckého díla, potřeba sdílet zážitek, lhostejnost vs. pozitivní nebo negativní emoce (estetika vs. anestetika).
  7. Móda 80. let
    a) charakteristika doby, koncepce moderního oděvu Giorgia Armaniho –  silueta, barvy, Gianni Versace – materiály a styl, druhá vlna Japonců v Paříži, dekonstruktivizmus, Antverp Six,
    b) estetická norma a její dobová podmíněnost, změna normy jako pohyb estetické struktury, horizont očekávání a zklamané očekávání.
  8. Móda 90. let
    a) charakteristika doby, minimalizmus – představitelé, haute couture a nová generace návrhářů, americký grunge, začátek módní globalizace, módní magnáti. Módní fotografie 90. let,
    b) současné umění jako mediátor aktualizovaných témat: kánon a globalizace (např. Wangeshi Muttu, Zanele Muholi,…).
  9. Začátek 21. století
    a) změny na módní scéně,  demi couture,“ massclusivity“, „bis“ kolekce módních návrhářů, fast fashion – charakteristika, nové jména na módní scéně, změna pánské siluety. Módní fotografie na začátku 21. století a nové nástroje módního marketingu,
    b) současné umění jako mediátor aktualizovaných témat: identita a tělo, paměť (e-)migrace, spiritualita (např. Cindy Sherman, Orlan, Ming Wong, Larisa Sansour, Ai Wei Wei, Bill Viola,…).
  10. Česká módní scéna
    a) módní tvůrci a salony 1. republiky, meziválečný vývoj módy, móda v druhé polovině 20. století, současná módní scéna – představitelé, školy,
    b) současné tendence v českém umění / Proměny českého umění po roce 1989, výrazné osobnosti, ocenění, diskutovaná témata (z osobností např. František Skála, David Černý, Jan Kovanda, Eva Koťátková, Kateřina Šedá, Dominik Lang, Jakub Nepraš, Marie Tučková,…).

Magisterský studijní program – N0212A31007 – Teorie a Technologie oboru (Teorie a technologie OD)

  1. Materiály v oděvním průmyslu a jejich využití v oboru
    Rozdělení na textilní, speciální, technické a inteligentní materiály (vysvětlením základních principů a možných aplikací v oděvních i technických textiliích). Přehled o materiálech a jich strukturních možnostech.
  2. Textilní vlákna a materiály – jejich původ a dělení
    Přehled o původu textilních materiálů a dělení dle chemického složení (přírodní, chemická), dle délky a dle mechanických projevů. Identifikace textilních vláken (makroskopická a mikroskopická zkouška, spalovací a chemická zkouška).
  3. Příprava a vlastnosti vláken
    Získávání přírodních textilních vláken a způsoby přípravy syntetických vláken (vláknotvorné polymery, pojem polymer, kopolymer, monomer, způsoby polymerizace), geometrické vlastnosti vláken (délka, jemnost, tvar příčného průřezu), mech. vlastnosti vláken, sorpční vlastnosti vláken (vzlínavost, nasákavost a bobtnání vláken), tepelné vlastnosti (tepelný odpor, tepelná vodivost).
  4. Základy textilní a oděvní výroby
    Základní názvy textilních surovin, výroba příze: polotovar a výrobek, druhy přízí a základní vlastnosti příze – jemnost, pevnost, tažnost, jednotky tex, čm, den, převody mezi jednotlivými typy označování.
  5. Plošné textilie a jejich vlastnosti
    Výroba, rozbor a vazby tkanin, příprava osnovy a útku, pojmy vazba tkaniny, vazní bod, střída raport, základní vazby tkanin a jejich odvozeniny, výroba a vzory pletenin, bezešvé pletené oděvy.
  6. Rozdělení textilií
    Rozdělení textilií a jejich vlastnosti v různých oblastech jejich uplatnění, klasické: tkaniny a pleteniny, speciální: netkané (geotextilie/filtry/vložkové materiály – výroba a použití), technické: využití v medicínském  a vojenském prostředí a v automobilovém průmyslu, bikomponentní textilie a jejich výroba (záterové textilie…), netkané textilie: definice a technologie výroby (všívání, vpichování, spun-bond, naplavování).
  7. Úpravy textilních materiálů – zušlechťování
    Mechanické, chemické a speciální úpravy – jejich význam a použití, bělení, barvení a způsoby potisku textilií, úpravy pro zlepšení vzhledu a vlastností materiálu a čistící úpravy.
  8. Problematika ekologie v textilním průmyslu
    Environmentální dopady oděvního průmyslu – hlavní suroviny a sekundární suroviny u procesů přípravy textilních vláken, možné implementace alternativních udržitelnějších postupů a řešení pro oděvní průmysl (Eco parameters and global initiatives – Oekotex, Blue sing, Gots, udržitelné hospodářství, recyklované materiály, biopolymery a jejich využití v praxi.
  9. Funkce oděvu a význam oděvu v závislosti na fysiologii odívání
    Význam prostředí při oděvním designu, jak funguje lidský organismus, metabolizmus, pokožka, termoregulace, mikroklima oděvu, vzájemně interagujícím systémem “organismus-oděv-prostředí”, faktory komfortu, parametry hodnocení komfortu.
  10. Fysiologie a komfort oděvu
    Komfort a jeho dělení, procesy ovlivňující komfort, průdušnost, pórovitost, zaplnění textilie.

Fakulty a součásti

Zavřít