Výstava Na povrch a zpět
1. dubna 2022Od prvního dubna vystavuje v galerii Gotické dvojče Litoměřice doc. M. A. Vladimír Kovařík, vedoucí ateliéru Produktový design. Výstava s názvem Na povrch a zpět je společným projektem s umělcem Jeanem Kirstenem pod kurátorským vedením doc. PhDr. Miroslava Zelinského, CSc. Výstavu je možné v litoměřické galerii zhlédnout do 18. května 2022.
Jean Kirsten a Vladimír Kovařík spolu nevystavují poprvé. Mezi jednu ze společných instalací patří Kreise & Bewegungen / Kruhy & Pohyby, vystavená na podzim roku 2016 v lipské galerii Tapettenwerk. Tvarově, tematicky i barevností obě výstavy, dnešní i ta lipská, o sobě vědí. Dále rozvíjejí geometrické a trigonometrické variace. V případě Jeana Kirstena (1966) jsou to křivky a linie, geometrické tvary prostorové i plošné, v černé a bílé, objekty s pentagramovými nikami, prázdny prostor v zajetí krystalických linií. Je zde silná sugesce až přírodního, buněčného světa, který překvapuje svou uspořádaností, symetričností v asymetrii, vztahem dílčích prvků a celku. Rozpínavost a vlastně nekonečnost vesmíru prostorových forem v krystalicky/krystalově čisté a přehledné podobě staví lidskou informalitu před interpretační a zážitkovou výzvu.
Kovaříkova objektová kolekce vstupuje do dialogu trochu jiného typu s těmi, které představil s Jeanem Kirstenem v Lipsku. Fokus je antiklimatický, od velkých prostorových forem přešel autor k miniaturizaci, ovšem tušená otázka, zda to kruh unese, bude i v tomto případě zodpovězena pozitivně, tedy v tom smyslu, že významová nosnost kruhu je takřka nevyčerpatelná. Viděno jinak: Kovařík přenesl svoje kruhové variace a ozkušování jejich významů z plenéru do malých galerijních prostor.
Nejnovější autorovy grafické variace na kruh pak tvoří velkoformátové serigrafie na ručních papírech. Ty autor získal z pozůstalosti výtvarníka Vladislava Vaculky (1914 -1977) a jsou staré bezmála celé půlstoletí. Někdy jsou doplněny kresbou, vše ve velmi zredukované barevnosti, v černé, bílé a stříbrné. Protínající se kružnice se středy na svých obvodech jsou prastarým symbolem s významy prvotní duality světa a počátku všeho, latinsky vesica piscis. V Kovaříkově pojetí jsou nositeli kontemplativního klidu, smíření, uvolnění. Na straně diváka Apel směrem k divákovi vyzývá ke zvýšené citlivosti vnímání, jemně odlišené valéry barev a typů povrchů vytvářejí struktury, které mohou sugerovat až haptickou touhu po kontaktu, po ozkušování hladkosti nebo drsnosti, a tedy velmi niternou potřebu doteku.
A jak se to vše má k názvu výstavy? Vnější podoba objektů je tady od toho, aby nás (s)vedla do jejich nitra. A toto nitro, abychom pochopili, abychom mu porozuměli, k nám mluví jazykem „povrchu“, materiálu a tvaru.
Autor textu k výstavě je kurátor Miroslav Zelinský
