Je potřeba se stále rozvíjet, učit a hledat nové cesty, říká Jitka Smolíková
28. listopadu 2022Jitka Smolíková, studentka druhého ročníku Ateliéru Arts Management, hlavní manažerka festivalu Zlin Design Week a milovnice kultury, která si nejvíce cení pokory, kreativity i funkčnosti. Jitka pochází z malého městečka Broumov, které kandiduje na Evropské hlavní město kultury 2028. Jaká je Jitky pozice v tomto projektu a mnoho dalšího se dočtete v následujícím rozhovoru ze seriálu Ženy FMK.
Jitko, bakalářský titul jste získala na Ústavu marketingových komunikacích (ÚMK), proč jste se rozhodla pokračovat ve studiu na ateliéru Arts Management?
Od prváku na Ústavu marketingových komunikací jsem byla součástí festivalu Zlin Design Week. Ke kultuře jako takové mám však hodně blízko již od gymnázia, takže ateliér Arts Management byl pro mě zajímavé propojení věcí, které mě bavily, s věcmi, které jsem se naučila tady na fakultě v průběhu tří let na ÚMK.
Již jste zmínila festival Zlin Design Week, který funguje pod předmětem KOMAG, Komunikační agentura. Jeho součástí jste už pět let a poslední tři roky dokonce v pozici hlavní manažerky. Co Vám tato funkce a celý festival přinesl?
Upřímně se to po tak dlouhé době velmi špatně definuje. Mám pocit, že to nastavilo můj životní směr, a to nejen ten pracovní. Byla to tedy poměrně určující zkušenost, a to i díky neuvěřitelnému množství nových lidí, které jsem za těch pět let mohla poznat. S tím se pojí i zkušenosti týkající se práce s lidmi a vedení týmu. Myslím, že se můžete narodit s určitými vlohami, díky kterým můžete stát ve vedení určité skupiny, ale je potřeba se stále rozvíjet, učit a hledat nové cesty. Každý tým je totiž úplně jiný a to, co jste se naučil rok před tím, už o rok později neplatí. Je to takový nikdy nekončící proces. Jako poslední věc, co mi Zlin Design Week přinesl bych rozhodně vypíchla schopnost vnímat hranici, kdy se jedná o situaci, že jde opravdu do tuhého, a situaci, kdy se dají věci stále nějakým způsobem vyřešit a udržet si nadhled.
Myslíte si, že má tento projekt budoucnost? Má budoucnost tady na FMK?
Kdyby neměl, tak ho nebudu dělat pět let. (smích) Festival vznikl právě díky zaměření celé Fakulty multimediálních komunikací a z propojování designérů s dalšími lidmi – ať už z audiovize, marketingových komunikací nebo teď nově z Arts Managementu. Myslím si, že i právě takový je Zlin Design Week. Funguje jako platforma, kde se právě podobní lidé mohou setkávat. Díky studentům a mladým lidem si udržuje hodně přátelského a komunitního ducha. Otázka samozřejmě je, jakým způsobem se bude dál rozvíjet a posouvat. Zda na to budou stačit dosavadní kapacity, nebo se bude muset vymyslet trochu jiný systém toho, jak bude fungovat. Tak jako tak by měl zůstat s fakultou provázaný.
Když se podíváte zpětně, je něco, co byste udělala v projektu pod Vaším vedením jinak?
Ježiši! (smích) No nevím, možná samo o sobě vypovídá, že tři roky jsem ve vedení festivalu. (smích) Každý rok bylo něco, co se mi nelíbilo a chtěla jsem udělat jinak. Kdybych to uvedla na letošním ročníku, tak pořád přemýšlím, jestli by nebylo lepší vzít do týmu menší počet lidí. Je nás sedmdesát a přijde mi, že čím větší počet členů v týmu je, tím větší je v něm zmatek. Možná by stálo za to něco ubrat z programu a dělat méně věcí v menším počtu lidí, dávat důraz na kvalitu, ne kvantitu. Ve větším týmu je i problém, že se lidé mezi sebou dostatečně neznají, což mi přijde škoda. Kdybych se rozhodla dělat Zlin Design Week i příští rok, tak tohle by byla jedna z věcí, nad kterou bych rozhodně přemýšlela. A pak samozřejmě nad tisíci dalšími.
Jak je asi zřejmé, tak se Váš život točí posledních pár let výhradně kolem designu a kultury. Co pro Vás pojmy design a kultura znamenají?
Design je ve zkratce skloubení estetiky a funkčnosti. Já osobně fandím více oné funkčnosti. Fascinuje mě, jakým způsobem design už jako myšlenkový proces může věci měnit. Nejsou to jenom produkty ale vlastně i třeba celkové fungování společnosti nebo něco, co nás může zásadním způsobem ovlivnit. Jak žijeme, jak se chováme.
A co se týká kultury, myslím si, že bych jako správný student Arts Managementu měla vyhodit nějakou krásnou a učebnicovou definici, ale kdybych to měla říct sama za sebe, tak kultura je pro mě něco, díky čemu je život naplněnější a zajímavější. Kdyby nebyla, nenutilo by nás nic nad svým okolím a prožíváním kreativně přemýšlet, zkoumat a objevovat. To je pro mě osobně kultura.
Kultura je opravdu všude kolem Vás. Vaše rodné město Broumov dokonce kandiduje na Evropské hlavní město kultury 2028 a sama jste součástí týmu, který se snaží tohoto titulu dosáhnout. Co přesně je náplní Vaší práce?
Když jsem původně do týmu přišla, byla jsem oslovena na produkci vizuální identity města. Postupem času se z toho však stala menší část toho, co dělám, a z velké části se věnuji komunikaci a propagaci celého projektu. Důležitou součástí je také oslovování místní komunity, protože je důležité, aby si obyvatelé regionu vzali projekt za svůj a sami ho utvářeli, využívali příležitosti, které bude nabízet. Je to obrovský projekt, který ale skvěle ukazuje potenciál a význam kultury v rozvoji společnosti.
Myslíte si, že by si Broumov zasloužil stát se Evropským hlavním městem kultury?
Určitě ano, i když to nebude mít jednoduché. Broumov se nemůže v určitých kritériích rovnat ostatním kandidátským městům, která jsou Brno, České Budějovice a Liberec. Je jasné, že jsou to velká krajská města a my jako sedmitisícové město na periferii na hranicích s Polskem máme úplně jiné podmínky a možnosti. Zároveň ale vidím obrovskou příležitost k tomu, aby Broumov otevřel diskusi nad nastavením titulu jako takového a především nad významem jemu podobných měst.
Kde se vidíte za pět let? Máte vysněnou pracovní pozici?
Upřímně vůbec nemám. Většinou mám tušení, co budu dělat během následujícího roku a to, co bude zatím, úplně neřeším. Obecně bych chtěla, abych mohla dělat práci, která mi částečně umožňuje se potkávat s novými lidmi a vymýšlet s nimi zajímavé věci a projekty. Zároveň bych ráda měla nějaký čas jen sama pro sebe, kdy naopak mohu tvořit bez dalších lidí.
Raději byste měla práci, která Vás uživí nebo baví?
Rozhodně baví. Nedokážu si představit, že bych dělala něco jenom proto, že bych za to měla dobře zaplaceno.
Existují podle Vás nějaké profese, které zvládnou lépe výhradně ženy nebo muži? Pokud ano, uvedete prosím příklad a důvod?
Myslím si, že klíč tkví v tom, aby se to tímto způsobem nerozdělovalo, ale aby muži a ženy dělali různé práce společně. Právě to by mohlo být pro společnost přínosné. Jsou profese, které se teoreticky třeba v rámci fyzických predispozic více hodí k jednomu nebo druhému pohlaví, ale když někdo danou profesi chce dělat, tak nevidím žádný důvod, proč by to nemělo jít. Rozhodně bych uvítala, kdyby bylo vyrovnanější zastoupení žen a mužů v politice, třeba kvůli ženské empatii a tomu, aby politická rozhodnutí více reflektovala, co prožívají obě pohlaví, co je pro ně důležité. Věřím, že bychom také dokázaly zmírnit napětí, které teď ve společnosti panuje.
Děkuji mnohokrát za rozhovor a přeji mnoho energie do letošního ročníku festivalu Zlin Design Week.
Já také děkuji a doufám, že se tam potkáme.
Autor rozhovoru: Marek Kos