Přednáška Víta Jakubíčka v prostorách Plečnikova domu
11. dubna 2025Ve středu 9. dubna se konala přednáška Víta Jakubíčka z Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati, která osvětlila historii moderní funkcionalistické architektury ve Zlíně, městě, které v první polovině 20. století proměnila firma Baťa. Stěžejní část byla věnována architektovi, sochaři a urbanistovi Františku Lýdii Gahurovi, který jako jeden z klíčových tvůrců zlínské architektury výrazně navázal na zásady svého učitele Jože Plečnika.
Přednáška se zaměřila na prezentaci Františka Lýdie Gahury, architekta, sochaře a urbanisty, který se jako tvůrce konceptu „Baťova města“ významně podílel na utváření obrazu Zlína. Gahura byl žákem Jože Plečnika na Uměleckoprůmyslové škole v Praze a ve své tvorbě spojil Plečnikovy klasické a symbolické prvky s pokročilými funkcionalistickými přístupy k průmyslové architektuře. Vít Jakubíček osvětlil také roli architekta Vladimíra Karfíka, jehož četné realizace ve 30. a 40. letech 20. století měly rozhodující vliv na proměnu Zlína v „průmyslové město uprostřed zahrad“.
Gahura se jako hlavní urbanista a architekt rozhodujícím způsobem zasloužil o rozvoj města Zlín v době jeho průmyslového rozkvětu pod záštitou firmy Baťa. Jeho urbanistický plán uspořádal Zlín jako funkční město s jasně oddělenými výrobními, obytnými a veřejnými prostory. Navrhl průmyslové stavby, jako jsou továrny, administrativní budovy a sídliště s baťovskými domky, které poskytovaly zdravé životní prostředí pro dělníky. Mezi jeho nejvýznamnější díla patří Baťův mrakodrap, Velké kino, Baťova manažerská škola a Gahurův prospekt, které dodnes určují architektonický obraz města.
Gahura nebyl jen architekt, ale i vizionář, který podřídil architekturu potřebám průmyslu a společnosti, a vytvořil jedno z nejvyspělejších průmyslových měst v Evropě v první polovině 20. století. Jeho moderní a sociálně odpovědná urbanistická vize má na město Zlín dodnes silný vliv.
