Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně

Otevřít navigaci
Zpět
rozhoviry #2

Z rudy drahokam – rozhovor s Veronikou Zelezníkovou

„Ráda experimentuju a posouvám určité hranice. Hledám věci, které jsou zprvu nekombinovatelné a mám ráda, když to v lidech vytvoří emoci“

Před pár dny jsem navštívila absolventku produktového designu UTB, Veroniku Zelezníkovou v jejím ateliéru ve Zlíně. Co kout, to jiný typ tvorby. Od fotek krajin, po tašky s vesmírným potiskem. Z jejího pracovního stolu šlo vyčíst, že i v nynější situaci neusíná na vavřínech a stále pilně pracuje na nových, originálních typech šperků. Všechno, co dělá, dělá ze svého přesvědčení, radosti a z touhy odlišit se. Ráda by motivovala lidi k tomu, aby kupovali věci, které pro ně budou mít větší osobní hodnotu než ty, které ji nemají.

Jak bys přiblížila místo, na kterém se teď nacházíme, tedy Pro.Story?

Pro.story představují místo, kde spojujeme věci, co tvoříme rádi, tzn. autorský šperk, nábytek, textilní doplňky, knihy, fotografie apod. Je to sdílený ateliér, kreativní dílna, showroom a platforma pro potkávání se s lidmi, kteří mají podobný vkus a hodnoty jako my, ale i pro ty, kteří chtějí objevovat nové věci. Celý koncept vznikl úplně spontánně. Hledali jsme s přáteli místo, kde bychom mohli společně tvořit a navzájem se obohacovat. Název Pro.story skrývá v sobě dva významy. Je to zkratka slovního spojení professional story. Vyjadřuje to, že za každou značkou je příběh a autor, který si svoji práci a čas do ní vložený váží, a proto k ní přistupuje zodpovědně / profesionálně. Druhý význam? Chceme ukázat lidem ve Zlíně kousek sebe, přiblížit jim proces tvorby a dát prostor na odprezentování sebe ale i jiným designérům, proto prostory. Vytvořit si reálný showroom bylo už dávno mým snem. Podle mě je fajn poskytnout klientům servis, že jim věnuješ ten čas, dáš si s nimi kávu a normálně si popovídáte. Jsem typ tvůrce, který rád ví, kdo si jeho produkty kupuje a proč. Všichni jsme pomalu zahlcení on-line světem a to, že s někým neznámým strávíš skutečné chvíle, se pomalu vytrácí.

Vnímáš svou kariéru jako rozjetou?

Pro každého znamená tento pojem úplně něco jiného. Nazvala bych to spíš tak, že momentálně cítím, že dělám správné rozhodnutí a jsem obklopená správnými lidmi.
I když nám momentální situace nepomáhá, nenecháme se odradit. Na otevření ateliéru jsme pracovali 3 měsíce. V únoru jsme otevřeli a krátce na to jsme zase zavřeli. Myslím, že jsme ale byli nastartovaní dobře a jsme na správné cestě vytvořit něco, co může lidi přitáhnout, nejen produktem, ale celou myšlenkou a že to děláme pro ně. Důležité je vydržet a zabojovat. Věřím, že se to bude postupně zlepšovat.

Máš nějakou stálou inspiraci, když tvoříš?

Jsem člověk, který si hodně asociuje lidi s daným produktem. Vždy se snažím mít nějakou nosnou myšlenku kolekce a dokonce si představuju zákazníky, pro které to dělám. Lidi kolem mě jsou má neustálá inspirace, a proto si myslím, že zaujala na Designbloku i poslední kolekce – Autenticita. Vytvořila jsem 64 šperků, které byly inspirované ženami v mém životě.  Každý šperk nosí jméno buď mé dobré kamarádky, někoho z rodiny nebo ženy, která nějakým způsobem ovlivnila to, kým jsem teď.

Jak si vybíráš materiál, se kterým pracuješ?

Ráda experimentuju a posouvám určité hranice. Hledám věci, které jsou zprvu nekombinovatelné a  mám ráda, když to v lidech vytvoří emoci. Ten moment že možná neví, o co přesně jde. Už během školy jsem absolvovala různé šperkařské workshopy a zjistila jsem, že ty klasické techniky jsou důležité, ale je to řemeslo, kde pro mě není moc prostoru pro experimentování. Chybělo mi tam něco ze sebe, co bych sama mohla ovlivnit. Během školního projektu v rámci výstavy Ventura Lambrate v Miláně jsem se seznámila s pryskyřicí. Tam jsem z ní dělala stolek k instalaci a uvědomila jsem si, jak mě ten materiál baví.  Začala jsem tedy s pryskyřicí vyrábět i šperk. Postupně jsem se dostala k přírodním minerálům, na které jsem narazila na různých veletrzích. Avšak brzo na to s nimi začalo pracovat víc návrhářů, takže pro mě už nebyly tak atraktivní. Potřebuju překonávat neustále nové výzvy, kdy ze sebe umím dostat nejvíc. Následně na jedné výstavě polodrahokamů jsem objevila bismut, který mě doslova fascinoval. Svým zbarvením, tvarem, strukturou. Kontaktovala jsem geology i chemiky a ti mě informovali o různých možnostech jeho zpracování.

Jak moc upravuješ materiál, např. právě bismut, se kterým dál pracuješ?

Z dostupné literatury jsem zjistila, že bismut je synteticky tvořený krystal a že je možné ho vyrobit. Sám o sobě má vlastnost utvářet krystalickou mřížku, ale je potřeba vědět, jak s ním pracovat. Začala jsem proto o něm zjišťovat co nejvíc informací a experimentovat. Na začátku se mi moc nedařilo, teprve po půl roce jsem viděla první výsledky, se kterými jsem byla spokojená. Teď už vím, že můžu v procesu výroby ovlivnit nejen barvu, ale i tvar a velikost. Taky je skvělé to, že každý kus mého šperku je originál a fakt, že je možné ho opět roztavit a zrecyklovat na jiný šperk posouvá mou tvorbu ještě víc k udržitelnosti.

Co příští Designblok? Chystáš se použít další neobvyklý materiál?

V této chvíli celý koncept vzniká, ale jelikož se nevěnuju jen tvorbě šperků, určitě to bude opět něco jako minulý rok. Taky mám pocit, že jsem ještě plně nevyužila potenciál tohoto kamene. Samozřejmě, že bude nová kolekce, ale v jaké formě se ještě uvidí. Miluju spolupráce a ráda se potkávám s novými lidmi, názory, postoji. Takže jedno je jisté, tento rok to určitě na Designbloku nebude jen o šperku a o Želé. Hlavně doufám, že ten Designblok bude, protože to je jedna z mála akcí, kde se vyplatí designérům vystavovat.

Přišel za tebou někdo, kdo zprvu nechápal tvou tvorbu a po vysvětlení změnil názor?

Minimálně 50% lidí na Designbloku. Každý, kdo k nám přišel, se zastavil s určitou reakcí.  Já jsem člověk, který má opravdu rád kontakt s lidmi a ráda se jim věnuju, takže se mi u některých podařilo vysvětlit, co tvoříme a proč a nakonec si odnesli svůj jedinečný kousek. Jedna paní si koupila šperk taky hlavně pro to, že jsme ji zaujali tím, jací lidi jsme.

Jsi designérka šperku a nábytku, manažerka Pro.Story . Jak to stíháš?

Každému, kdo chce mít svou značku, bych doporučila, aby se připravil, že napřed bude dělat úplně všechno. Designéra, manažera, účetního, fotografa, PR a další. Taky doporučuju jít k někomu na praxi, aby člověk viděl reálné chyby a jak se následně řeší. Mě samotné to hodně dalo. Nejdůležitější ale je, aby tě to vnitřně naplňovalo a měla ze své práce radost a pocit, že to, co děláš, má smysl. Potom to jen chce správný harmonogram času, dobrou náladu a smířit se s tím, že nikdo není dokonalý (ani já, ani ty) J.

Web: www.zelejewellery.com
FB: zele.jelly
IG1: zele_jelly
IG2: pro.story

Rozhovor vedla Viki Sedlářová
Foto: Kristína Opálková

Fakulty a součásti

Zavřít